Obloukový most v Hořepníku z roku 1912 je jednou z vůbec nejstarších železobetonových staveb
Cesta z Hořepníku do Bořetic na Pelhřimovsku musí překonat tok řeky Trnavy. V dávných dobách vedla po mostě dřevěném, později železném, který byl v květnu 1911 zničen povodní. O rok později jej nahradil most zbrusu nový, 25 metrů dlouhý a bezmála 6 metrů široký, realizovaný stavební firmou humpoleckého rodáka Karla Skorkovského.
Na výstavbu byl použit železobeton, který se jako stavební materiál začal tehdy u nás pozvolna uplatňovat. Projekt vytvořil stavební inženýr Stanislav Bechyně, jemuž tehdy bylo pouhých 24 let. Stal se průkopníkem v užívání železobetonu a ve třicátých letech vyvinul speciální recepturu na stavbu československého pohraničního opevnění. V Hořepníku je po něm pojmenováno hlavní náměstí.
Hořepnický obloukový most představuje významnou památku hodnotnou svou architekturou, estetikou i technickým provedením. Je možná vůbec nejstarším železobetonovým mostem na našem území a ve střední Evropě vůbec.
Velmi podobné mosty, ale o pár let mladší, se klenou přes Malši mezi Besednicí a Pořešínem, přes Teplou Vltavu v Horní Vltavici a přes Černovický potok v Soběslavi.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Jiří Cukr.
Související
-
Pouliční elektrické lampy zářily už v roce 1887 v Jindřichově Hradci a Písku díky Křižíkovi
František Křižík se narodil na Klatovsku do obuvnické rodiny. Sám ale u verpánku nezůstal. Život ho svedl k technice. Působil na mnoha místech, která doslova rozzářil.
-
Při pádu rozestavěného obchodního domu v Praze zemřelo 46 dělníků. 17 z nich bylo z okolí Kaplice
Dne 9. října 1928 došlo v Praze k tragické události, která bývá považována za jednu z největších stavebních katastrof novodobé české historie.
-
Nová osada na Písecku původně dostala neoriginální název, na oslavu vítězství se z ní stal Temešvár
Při cestě z Písku do Tábora můžeme mít chvíli pocit, že jsme v Rumunsku. Nedaleko Podolského mostu je obec Temešvár, která se jmenuje stejně jako město v rumunském Banátu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.