První profesionální kominíci v Čechách byli Italové. Řemeslo mělo prestiž a v rodinách se dědilo

Italští kominíci k nám přicházeli společně s italskými staviteli. „Úplně první doložený mimopražský kominík je připomínán roku 1564 v Jindřichově Hradci, kde dostal zaplaceno za vytření 21 komínů. Až potom následují staré zprávy o kominících z Pardubic, Stříbra či Mladé Boleslavi. Tam už se ale neuvádí, že by to byli Italové. Na venkově se jistě této nové živnosti ujali i někteří Češi,“ říká Alois Sassmann, který se zabývá genealogií.

Za nejslavnější italský kominický rod v Čechách označuje rodinu De Martini, která zde působila od roku 1593. „Roku 1613 se Matěj De Martini stal dvorním kominíkem. Měl několik bratrů a všichni byli mestkomínové s velkými posty. V té době u nás již byli další kominičtí mistři, kteří tyto protěžované De Martini přímo nesnášeli,“ vypráví.

Čtěte také

Drnomistři vykonávali nečisté řemeslo. Bydleli na samotách a málokdy našli nevěstu mimo svou kastu

Po stavovském povstání italští kominíci z Prahy odešli, zůstali pouze právě bratři De Martini. Za to roku 1635 obdrželi neobyčejně příznivé privilegium – privilegium svobodného obchodu kominického po celém českém království a monopol ve staré Praze. „Znamenalo to, že když chtěl někdo provozovat kominickou živnost, musel se bratřím De Martini ohlásit a bez jejich svolení nesměl živnost vykonávat,“ vysvětluje Alois Sassmann.

Kominické řemeslo patřilo v Čechách i nadále k prestižním. Dekret zemské vlády z roku 1821 ustanovil propůjčování kominické živnosti. „Počet kominíků měl odpovídat potřebám obyvatel a policie měla dbát na to, aby majitelé domů umožňovali přístup ke komínům. Kominíci se sdružovali do společenstev, které hájily jejich zájmy, například stanovení vymetacích obvodů, výuku učňů, odměny za práci nebo styk s úřady,“ popisuje genealog.

Kominictví se podle něj většinou dědilo z generace na generaci. „Třeba v rodině Altů v Českém Krumlově, která sídlila na Latráně číslo popisné 47, se kominické řemeslo dědilo od roku 1697 až do poloviny 19. století. V Protivíně zase byla kominická rodina Bílků, která původně pocházela z Chýnova na Táborsku. V Nových Hradech se roku 1876 připomíná kominík Johan Hojsák, jehož rod tam živnost pak provozoval ještě za první republiky,“ dodává.