Tábor měl dva židovské hřbitovy. Náhrobky ze starého byly prodány, nový museli zničit sami židé

Na území města byly v minulosti hned dva židovské hřbitovy. Starý hřbitov v Podhradí nedaleko Bechyňské brány a nový na Pražském předměstí.

Existenci nového židovského hřbitova připomíná pomník od Petra Brátky odhalený v roce 1992 a topolové stromořadí, které bylo vysazeno pro okrášlení místa posledního odpočinku členů bývalé židovské náboženské obce v Táboře.

Náhrobky, ohradní zeď, márnice, obřadní síň a byt hrobníka vzaly za své v roce 1941, kdy sami místní židé museli své pietní místo zničit. Tento hřbitov na předměstí měl za sebou jen krátkou historii, neboť byl otevřen teprve roku 1893. Pietní území má charakter parku.

Starší z obou hřbitovů byl zřízen již v roce 1634 za hradbami města na svažité parcele mezi dnešními ulicemi Korandovou a Bechyňskou. Svému účelu sloužil až do roku 1893, kdy byl zcela zaplněn. Staleté náhrobky bohužel ani na tomto hřbitově nenajdeme.

I toto místo posledního odpočinku postihl stejný osud jako jeho mladšího nástupce. Náhrobky odkoupila táborská kamenická firma Herzán, která je prodala firmě Augusta Krause z Vídně. Židovský hřbitov za rozpadající se zdí by na tomto místě hledal málokdo.

Naštěstí i zde nás na tuto skutečnost upozorní dva pomníky. Starší z nich ve tvaru otevřené knihy pochází už z roku 1955 a je věnován obětem druhé světové války. Přečteme si na něm nápis „Těm, jejichž kniha života byla předčasně zavřena“.

Druhý pomník obětem holocaustu přibyl v roce 2002. Pražský sochař Karel Peřina vytvořil kovovou plastiku s Davidovou hvězdou. Vnitřek plastiky zaplňují kamínky, na něž byly v rámci akce Pamatuj napsána jména táborských židů, kteří odjeli do terezínského ghetta v listopadu 1942. Ostatní židovské oběti ze dvou táborských transportů zastupovala jména obcí, odkud pocházeli.

Zub času se podepsal právě na těchto nápisech, které bohužel v průběhu let vybledly a nakonec úplně zmizely. Bývalý židovský hřbitov zůstává v majetku Židovské obce v Praze. Bohužel působí poněkud neutěšeným dojmem.

Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravila historička Jitka Vandrovcová.