Na oltáři klášterního kostela ve Vyšším Brodě se střídají obrazy. K výměně je potřeba alespoň osm silných mužů
Až se někdy vypravíte do cisterciáckého kláštera ve Vyšším Brodě na Českokrumlovsku, zastavte se v kostele před oltářem a dobře si zapamatujte hlavní velký obraz, který mu v tu chvíli dominuje. Pokud se totiž na stejné místo postavíte o několik týdnů či měsíců později, spatříte obraz úplně jiný.
Barokní malby se ve vyšebrodském klášterním kostele mění podle liturgie. Přes léto a do Vánoc je hlavní dominantou oltáře obraz Nanebevzetí Panny Marie, která je patronkou kláštera i celého řádu.
Pak jej vystřídá klanění pastýřů a Tří králů u Panny Marie a právě narozeného Ježíše. Tento obraz visí v oltáři do postní doby. Nahrazuje ho velikonoční motiv ukřižování a během noční mše na Bílou sobotu se na oltáři objeví zmrtvýchvstání.
Původně se všechny obrazy měnily tak, jako když spouštíte a vytahujete obrovskou roletu, ale kvůli postupnému poškození jsou dnes tři obrazy už pro jistotu v rámech.
K jejich výměně je potřeba alespoň osm silných mužů, lano, kladka a také odvaha, protože samotný oltář je vysoký 13 metrů. V zadní části oltáře se musí otevřít obrovské dveře, obrazy je třeba upoutat na lano, vyndat, spustit dolů a do čela oltáře pak zvednout a umístit ten, který tam má být.
Není to nic jednoduchého, protože každý obraz váží jeden až dva metráky a je tři metry široký a šest metrů vysoký. Oltář i celý výměnný systém zhotovili dva řádoví bratři, laici v letech 1644 až 1646.
Související
-
Věncová hora získala své jméno omylem, na jejím vrcholu si opat nechal postavit „dům potěšení“
Jedeme-li z Českých Budějovic do Českého Krumlova, naproti Třebonínu se po pravé straně silnice zdvihá kuželovitá hora. Jmenuje se Věncová hora, ale vlastně nedopatřením.
-
Po odsvěcení se českobudějovický kostel svaté Rodiny na čtyři desítky let proměnil v depozitář
Poněkud netypicky vyhlíží kostel svaté Rodiny na českobudějovickém Senovážném náměstí. Jeho dokončení sahá k roku 1888 a je spjato s řeholním řádem benediktinských sester.
-
Kostel v Dolní Vltavici měla zachránit mohutná hráz. Nakonec ale skončil pod hladinou Lipna
V 50. a 60. letech 20. století zmizela část jihočeské krajiny pod hladinou přehradních nádrží. Pod vodou zůstala také řada památek, jen některé se podařilo zachránit.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka
