Kalenice měly v 19. století zámek, kovárnu i hospodu. Narodil se tu zakladatel světově proslulých papíren

Kalenice jsou poprvé zmiňovány roku 1045 v darovací listině, kterou kníže Břetislav I. adresoval břevnovskému klášteru. „Ten pergamen je uložen v Národním archivu v Praze, ale patrně jde o falzifikát ze 13. století, takže nelze bezpečně určit, kdy břevnovští benediktýni majetek skutečně získali. Historikové se domnívají, že v uvedené době už ho zřejmě měli, ale potřebovali nějaký doklad, tak se listina vyrobila dodatečně,“ říká Alois Sassmann, který se zabývá genealogií.

V Kalenicích žilo více šlechtických rodů. Nejstarším známým je vladycký rod Kaleniců, který používal erb se dvěma stříbrnými rohy na červeném štítě. „Prvním písemně doloženým příslušníkem je Jaroslav z Kalenic, zmiňovaný roku 1374 v horažďovické knize kvůli jakémusi sporu s horažďovickými měšťany. Dále je znám například Hynek z Kalenic nebo Beneš z Kalenic,“ upřesňuje genealog.

Čtěte také

Obecní kovář měl mimořádně dlouhou pracovní dobu, koval koně, ale také trhal lidem bolavé zuby

Jména neurozených obyvatel lze najít například v berní rule z roku 1654. Ta uvádí sedláky Kašpara Rychtáře, Václava Míku, Jakuba Kuncla, Pavla Moravce, Jana Nováka, Bartoloměje Sluku, Jana Jírovice, Matouše Rebana, Floriána Sládka a Havla Zábranského. Největším hospodářem v Kalenicích byl tehdy Václav Míka, který vlastnil 48 strychů polí, tedy asi třináct a půl hektaru.

Novější informace nabízí takzvané sepsání duší pro volenické děkanství z roku 1852, dochované ve Státním okresním archivu ve Strakonicích. „Celkem uvádí v Kalenicích 41 stavení. Číslo popisné jedna byl zámek, kde bydlela Karolína Jenčíková z Ježova a její tři dcery. Číslo 37 byla panská ovčárna, v čísle 38 provozoval kovářské řemeslo Jakub Souchen, hospoda měla číslo popisné 39 a pivo zde šenkoval Matěj Vodička,“ zmiňuje Alois Sassmann.

Zajímavé pak podle něj je, že už od roku 1793 se v Kalenicích připomínají také židovské rodiny. Jeden zdejší rodák židovského původu se dokonce stal významným továrníkem. „V Kalenicích se 21. července 1817 narodil Ignác Spiro. Chtěl se stát rabínem, ale nakonec se rozhodl pro podnikatelskou dráhu v oboru papírenské výroby. Koupil u Českého Krumlova takzvaný Pečkův mlýn a spolu se svými syny udělal z malé papírny všemi obdivovaný světový podnik – papírny ve Větřní. Vybudoval i velkou elektrárnu ve Vyšším Brodě,“ vypráví.