Dovednosti seniora a orientace v prostoru a čase. Proč nedělat všechno co za něj? Co mu pomáhá chápat okolní dění?

Třetí část Příběhu stárnutí se zaměřuje na orientaci seniora v prostoru a čase. A také na to, jakými aktivitami podpořit jeho dovednosti.

Proč nedělat všechno za něj? Co mu pomáhá chápat, co se kolem něj děje? A jak nepřestat za chřadnoucím seniorem vidět člověka?

Nechat dělat věci samostatně, jak nejdéle to jde

Když starému člověku ubývá sil, má za něj pečující všechno převzít? Podle autorky konceptu smyslové aktivizace seniorů Hany Vojtové ne. „Ideální je nechat člověka dělat věci samostatně, jak nejdéle je to možné. Ano, pokud mu dopomůžeme se stravou, bude najedený třeba za deset minut, ale vždyť on nikam nepospíchá. On může jíst třeba půl hodiny, on se může oblékat hodinu, klidně si může zapínat knoflíčky na košili až do oběda. Nemá nic víc na práci. Že to za něj uděláme, mu nepomůže,“ říká. Takové zbavování kompetencí totiž postupně vede ke ztrátě dovedností.

Čtěte také

Může se domov seniorů stát starému člověku skutečným domovem? Co pro to udělat?

„Na druhou stranu, musíme vždycky umět odhadnout, v jaké je momentální kondici,“ dodává žena, kterou za její práci pro staré lidi ocenil i Výbor dobré vůle Olgy Havlové. „I když si včera zapnul knoflíčky všechny a poměrně rychle, dnes může být tak unavený, že košili není schopen ani obléct. Je to na citu pečujícího, na jeho odhadu, jestli to senior trošku zkouší, nebo jestli opravdu nemůže,“ dodává.

Jakmile se senior stává závislým na pomoci druhých, „zdržuje“ a „nespolupracuje“, je pro stresovaného pečujícího snadné přestat za ním vidět člověka. Jak tomu zabránit? „Když vejdete na pokoj, tak už vidíte, jak ten člověk sedí. Jestli sedí uvolněně, anebo má skloněnou hlavu, má ji v dlaních a je to taková ta hromádka neštěstí. Někdy stačí pouhý pohled. A najednou vidíte člověka,“ odpovídá Hana Vojtová.

„Já vždycky říkám: Podívejte se mu do očí, vezměte ho za ruku a nemůže to dopadnout špatně. Výraz vám velmi napomůže. A dotekem zjistíte třeba to, že má studené ruce. Možná je mu zima. Možná by to chtělo svetřík a hned mu bude líp. Anebo udělat horký čaj, aby si o něj ty ruce mohl ohřát. Jsou to maličkosti. A opravdu ve chvíli, kdy se na seniora s účastí podíváme a dotkneme se ho, nám to zodpoví spoustu otázek,“ připomíná.