Nikdy mě nenapadlo, že budu vědcem. Myslel jsem, že ti musí být strašně chytří, směje se vulkanolog Petr Brož
„Chtěl bych se dostat do lifestylového časopisu s receptem na speciální bábovku, která by připomínala sopku. Po rozříznutí by z ní vytekla čokoláda, nebo jiná sladkost, jako magma a vy byste si v neděli u kávy mohli popovídat o tom, jaký je rozdíl mezi magmatem a lávou.“ Tak s úsměvem popisuje jeden ze svých snů Petr Brož, přední český planetární geolog.
Petr Brož je někdy označován na vulkanologa, jindy za planetologa. „Já bych asi potřeboval ta slova rozpůlit a následně slepit dohromady. Převážně zkoumám sopky, takže bych se schoval pod označení vulkanolog, ale nezkoumám je na Zemi, ale na jiných tělesech ve sluneční soustavě, převážně na Marsu, takže z tohoto pohledu jsem planetolog,“ komentuje.
Rodák z jihočeského Písku je absolventem místního gymnázia. Po maturitě odešel do Brna studovat astrofyziku, ale obor nedokončil. „Šel jsem se živit rukama, několik měsíců jsem vyráběl elektrické rozvaděče v jedné písecké firmě. Následně jsem odjel na rok do Anglie, kde jsem pracoval jako pomocná síla v kuchyni. Po návratu do Čech jsem začal studovat jiný obor, který mě přivedl k tomu, co dneska dělám,“ vypráví.
Petra Brože od malička bavilo číst knihy o sluneční soustavě, sledovat dokumenty o výzkumu vesmírných těles, ale nikdy ho nenapadlo, že by se mohl stát vědcem. „Když jsem studoval na Karlově univerzitě obor se zaměřením na něco mezi ekologií a geologií, oslovil mě jeden wikipedista, jestli nechci odjet na měsíc do Berlína na úřad pro letectví a kosmonautiku. Hledali tam stážistu, který by kreslil mapy Marsu,“ vysvětluje.
Čtěte také
„Mně to přišlo jako skvělý nápad. Tam jsem k tomu přičichl a zamiloval si to. Přišlo mi skvělé zkoumat povrch jiného než zemského tělesa, což vůbec nikdo nezná. Když jsem se vrátil z Německa, věděl jsem, že tohle chci dělat. Nikdy mě dřív mě přitom nenapadlo, že budu vědcem. Já si vždycky myslel, že vědci musí být strašně chytří a sečtělí,“ směje se.
Následně Petr Brož našel uplatnění na Geofyzikálním ústavu Akademie věd České republiky v Praze. V současnosti patří mezi přední české popularizátory vědy v oblasti vulkanologie a planetární geologie a využívá k tomu všechny možné cesty.
„Mě baví, že čím divnější je ta cesta, tím je zajímavější. Nebývá těžké se o vědě bavit s lidmi, kteří ji mají rádi. Když napíšete článek do populárně-naučného časopisu, víte, že si ho přečtou lidé, kteří se o tom chtějí něco dozvědět. Mnohem větší zábava podle mě je popularizovat vědu mezi lidmi, kteří nutně nevědí, že je věda může bavit. A k tomu, abyste byli schopní vědu takto popularizovat, musíte přemýšlet mimo krabici a používat cesty, které nejsou úplně tradiční,“ komentuje.
Celý rozhovor s geologem, vulkanologem a planetologem, popularizátorem vědy a autorem knihy pro děti Vesmírníček Petrem Brožem si poslechněte online.
Související
-
Díky plazmatu máme ostré nože a nemačkavé šaty. Zkrotit ho ale ještě neumíme, říká astrofyzik
Profesor aplikované fyziky a neúnavný popularizátor vědy Petr Kulhánek se zaměřuje na plazma. Tedy ionizovaný plyn, který má podle něj řadu fascinujících vlastností.
-
Pokusy ve sklepě a odvaha se zeptat nastartovaly kariéru vědce, děkana i pankáče Františka Váchy
Jezdí na terénní motorce, pěstuje bonsaje, hraje v punk a zároveň je děkanem Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity. František Vácha má za sebou i kariéru politickou.
-
Buňky lidského plodu se v těhotenství přesouvají do matky, chodí tam na zkušenou, popisuje biolog
Lidstvo se vyvíjí, ale jeho DNA prakticky ne. Jak se ukazuje, naše zkušenosti se do genetické informace nepropisují. Tvrdí to alespoň zoolog a evoluční biolog Jan Zrzavý.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.