Nikdy mě nenapadlo, že budu vědcem. Myslel jsem, že ti musí být strašně chytří, směje se vulkanolog Petr Brož
„Chtěl bych se dostat do lifestylového časopisu s receptem na speciální bábovku, která by připomínala sopku. Po rozříznutí by z ní vytekla čokoláda, nebo jiná sladkost, jako magma a vy byste si v neděli u kávy mohli popovídat o tom, jaký je rozdíl mezi magmatem a lávou.“ Tak s úsměvem popisuje jeden ze svých snů Petr Brož, přední český planetární geolog.
Petr Brož je někdy označován na vulkanologa, jindy za planetologa. „Já bych asi potřeboval ta slova rozpůlit a následně slepit dohromady. Převážně zkoumám sopky, takže bych se schoval pod označení vulkanolog, ale nezkoumám je na Zemi, ale na jiných tělesech ve sluneční soustavě, převážně na Marsu, takže z tohoto pohledu jsem planetolog,“ komentuje.
Rodák z jihočeského Písku je absolventem místního gymnázia. Po maturitě odešel do Brna studovat astrofyziku, ale obor nedokončil. „Šel jsem se živit rukama, několik měsíců jsem vyráběl elektrické rozvaděče v jedné písecké firmě. Následně jsem odjel na rok do Anglie, kde jsem pracoval jako pomocná síla v kuchyni. Po návratu do Čech jsem začal studovat jiný obor, který mě přivedl k tomu, co dneska dělám,“ vypráví.
Petra Brože od malička bavilo číst knihy o sluneční soustavě, sledovat dokumenty o výzkumu vesmírných těles, ale nikdy ho nenapadlo, že by se mohl stát vědcem. „Když jsem studoval na Karlově univerzitě obor se zaměřením na něco mezi ekologií a geologií, oslovil mě jeden wikipedista, jestli nechci odjet na měsíc do Berlína na úřad pro letectví a kosmonautiku. Hledali tam stážistu, který by kreslil mapy Marsu,“ vysvětluje.
Čtěte také
„Mně to přišlo jako skvělý nápad. Tam jsem k tomu přičichl a zamiloval si to. Přišlo mi skvělé zkoumat povrch jiného než zemského tělesa, což vůbec nikdo nezná. Když jsem se vrátil z Německa, věděl jsem, že tohle chci dělat. Nikdy mě dřív mě přitom nenapadlo, že budu vědcem. Já si vždycky myslel, že vědci musí být strašně chytří a sečtělí,“ směje se.
Následně Petr Brož našel uplatnění na Geofyzikálním ústavu Akademie věd České republiky v Praze. V současnosti patří mezi přední české popularizátory vědy v oblasti vulkanologie a planetární geologie a využívá k tomu všechny možné cesty.
„Mě baví, že čím divnější je ta cesta, tím je zajímavější. Nebývá těžké se o vědě bavit s lidmi, kteří ji mají rádi. Když napíšete článek do populárně-naučného časopisu, víte, že si ho přečtou lidé, kteří se o tom chtějí něco dozvědět. Mnohem větší zábava podle mě je popularizovat vědu mezi lidmi, kteří nutně nevědí, že je věda může bavit. A k tomu, abyste byli schopní vědu takto popularizovat, musíte přemýšlet mimo krabici a používat cesty, které nejsou úplně tradiční,“ komentuje.
Celý rozhovor s geologem, vulkanologem a planetologem, popularizátorem vědy a autorem knihy pro děti Vesmírníček Petrem Brožem si poslechněte online.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
