Nešťastný skok do rybníka ho upoutal na vozík. Přesto podniká dobrodružné cesty a natočil film

15. červen 2016

Jiřímu Čeloudovi z Dačic se život obrátil naruby, když mu bylo šestnáct let. Po úrazu skončil na vozíčku a nemohl ani hýbat rukama. Dnes podniká dobrodružné cesty, sportuje a o svých zážitcích společně s kamarády píše a točí filmy.

Jiří Čeloud se zranil na výletě se třídou na konci školního roku. „Skočil jsem z mola do rybníka, bylo tam méně vody, než jsem čekal, a zlomil jsem si krční páteř. Od té doby jsem na vozíčku. Dokonce jsem nemohl ani hýbat rukama, to se časem trochu zlepšilo,“ říká.

Ve složité situaci mu podle jeho slov pomohla hlavně rodina a blízcí přátelé. „Často za mnou všichni jezdili do rehabilitačního ústavu. Tam člověku také pomáhá, že může pocity sdílet s ostatními, kteří jsou na tom podobně. Spíš je pak těžší návrat do reálného života, druhý rok na vozíčku pro mě byl obtížnější než ten první,“ vypráví.

„Najednou jsem se ocitl v cizím těle a musel jsem se naučit se s ním nějak domluvit. To trvalo několik let. Myslím ale, že v mém případě platí, že co tě nezabije, to tě posílí. Dnes jsem šťastný mladý člověk,“ dodává.

I přes své postižení se Jiří Čeloud věnuje mnoha sportům. Vyzkoušel lyžování, rafting, lukostřelbu a především jezdí na handbiku – speciálně upraveném kole, na kterém se šlape rukama. „Už krátce po úraze jsem v rehabilitačním centru viděl, jak na něm jeden chlapík jezdí, a líbilo se mi to. Musel jsem ale natrénovat, ze začátku jsem byl po pár kilometrech vyřízený. To, že člověk v handbiku leží, rozhodně neznamená, že odpočívá,“ popisuje s úsměvem.

Nakonec se rozhodl na handbiku projet cizí země. První cesta vedla kolem ostrova Island, následovala výprava do Izraele a Palestiny a naposledy projel celé Maroko. „Na takové cesty vyrážím se dvěma kamarády choďáky, ale všichni tři jedeme na handbiku. Batohy si vezeme s sebou, často spíme ve stanu,“ popisuje.

Cestou pořizují fotografie, které rovnou zveřejňují na sociální síti Facebook, a sepisují své zážitky. V Maroku se navíc rozhodli natočit film. Vznikl tak jakýsi dokumentární filmový deník, v němž Jiří Čeloud s kamarády Martinem Matějem a Pavlem Přichystalem zachytili svou cestu.

Jiří Čeloud, Martin Matěj a Pavel Přichystal projeli na handbicích Maroko. Na speciálně upravených kolech se šlape rukama

Diváci tak například uvidí jejich setkání s policií. Všichni účastníci se ale shodují, že největším zážitkem byl sníh, který je v africké zemi také dostihl. „Když začalo sněžit, připadalo mi to nádherné a epické. Když po týdnu pořád ještě sněžilo, pořád mi to připadalo epické, ale rozhodně už ne tak super,“ směje kameraman a střihač Martin Matěj.

Toho také překvapilo, jak náročná je jízda na handbiku. „Bylo těžké vůbec udělat tempo. První den, kdy jsem měl najednou šlapat rukama několik hodin, jsem byl fakt unavený,“ vzpomíná Martin Matěj.

Marokem cestovatelské plány Jiřího Čelouda a jeho kamarádů rozhodně nekončí. V dubnu chtějí vyrazit do Íránu a už teď je jasné, že vše opět zachytí ve filmu.

Ten by se pak podobně jako snímek z Maroka měl promítat v rehabilitačních centrech nebo školách. „Doufám, že to bude mít nějaký pozitivní vliv a někoho to třeba motivuje. Zatím máme reakce vždycky pozitivní, a to mě opravdu dobíjí,“ uzavírá Jiří Čeloud.

Spustit audio

Související