Když nemůžeš, tak přidej! Toto heslo pomohlo handicapovanému Arnoštu Petráčkovi ke zlatu v Riu

25. říjen 2016

Narodil se s vadou horních i dolních končetin, má problémy s kolenními klouby a chybí mu celé pažní kosti. Přesto Arnošt Petráček vyniká ve sportu. Letos dokonce tento handicapovaný plavec, který pochází z Písku a nyní žije v Jankově u Českých Budějovic, přivezl zlatou medaili z paralympiády v Riu.

„My říkáme, že handicap je jenom slovo. Jde o to, aby si člověk dokázal vytvořit podmínky k životu. Někdy je to třeba náročnější, ale můžete si najít nějakou kompenzační pomůcku nebo vymyslet jiný způsob. Prostě vždycky se dostat k tomu, aby se člověk cítil užitečný ve společnosti, aby ho ostatní brali jako normálního člověka,“ říká Arnošt Petráček.

Potvrzují to jeho úspěchy, které už plavec ani nestíhá počítat. „Za nejdůležitější považuji, že jsem se v patnácti letech dostal na mistrovství světa. Byla to obrovská zkušenost, hrozně mě to bavilo a nadchlo pro další sportování. Dalších úspěchů si moc vážím, největší z nich je letošní paralympiáda v Riu, kde jsem získal zlato v kategorii 50 metrů znak,“ popisuje.

Ke zlatu si navíc doplaval v evropském rekordu, světový rekord mu utekl jen velmi těsně: „Když plavu, tak mám pocit, že už jsem hrozně udýchaný, že už nemůžu, ale držím se toho Zátopkova hesla: Nemůžeš? Tak přidej!“ Na paralympijské trati tedy také přidal, snažil se udržet rychlost a nakonec mu to vyneslo nejcennější kov.

„Když jsem doplaval a na tabuli se rozsvítilo první místo a evropský rekord, měl jsem ještě strach, aby mě nediskvalifikovali za nějakou chybu. To už se totiž také stalo. Pak samozřejmě přišla obrovská radost, ale došlo mi to vlastně až doma, když jsme si v klidu sedli s rodiči a probírali celou paralympiádu,“ vzpomíná.

Letošní evropské maximum na 50 metrů znak není jeho jediným rekordem. V roce 2009 se mu podařilo získat světový rekord v kategorii 50 metrů motýlek, který od té doby ještě několikrát vylepšil.

Příprava na velké sportovní akce je náročná. Plavec vstává již v pět hodin, vypije speciální ranní koktejl, který mu dodá energii, a vyráží na první trénink. Následuje vydatná snídaně a cesta do školy. Odpoledne je na programu druhý trénink a domů se dostane až večer.

Paralympionik Arnošt Petráček a moderátor Zdeněk Zajíček

V červnu měl navíc Arnošt Petráček tréninky ještě o něco těžší. V Budějovicích se totiž kvůli rekonstrukci uzavřel plavecký stadion, a tak musel každý den brzy ráno plavat venku na letní plovárně.

Před paralympiádou vylepšil techniku. „Naučil jsem se plavat s hlavou do strany. Tak se lépe natáhnu a jsem více zpevněný. Můj trenér je velký technik, učí mě hodně techniku, a to je důležité. Když plavu dobře technicky, tolik se nenadřu,“ komentuje.

Navzdory svému postižení zvládá sám i spoustu věcí v každodenním životě. „Pravou ruku mám silnější, takže všechno dělám pravou a levou si pomáhám. Například při řízení auta využívám hlavně pravou ruku, to samé při oblékání, nejdřív si nahrnu tričko pravou rukou a tou levou ho jenom přidržuji,“ popisuje.

K životu přistupuje Arnošt Petráček pozitivně a s jistou dávkou bojovnosti. „Samozřejmě jsem potkal hodně negativních lidí, mám negativní zkušenosti, ale také jsem zažil spoustu pozitivních věcí. To prostě k životu patří, každý si tím projde. Hlavně je důležité mít podporu v rodině a člověk musí bojovat, když je to potřeba. Když člověk něco chce, musí si to vybojovat,“ říká.

S plaveckou kariérou nyní pětadvacetiletý Arnošt Petráček rozhodně nekončí. Příští rok chce bojovat na mistrovství světa v Mexiku a plánuje také účast na další paralympiádě v Tokiu. Kromě toho zvládá spoustu dalších aktivit. „Například vypomáhám jako rozhodčí na závodech a učím handicapované lidi plavat, to mě moc baví. Jsem rád, když mohu nějak pomoci. Zapojuji se také do organizace plaveckých závodů,“ vyjmenovává.

Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.