Montéři museli opakovaně dokazovat, že jedou pracovat, vzpomíná ředitelka strakonického muzea na rekonstrukci v době covidu

13. březen 2023

Strakonický hrad a v něm muzeum a knihovna zažily mezi lety 2018 a 2022 rozsáhlou rekonstrukci. Podařilo se zachránit poškozenou statiku, obnovit unikátní fresky, zrestaurovat sbírkové předměty a znovu vystavět a rozšířit expozice dud, textilní výroby, zbraní, motocyklů i loutek. A také otevřít zcela novou a v evropském měřítku jedinečnou expozici historie maltézských rytířů.

Objekty ve vlastnictví Jihočeského kraje se zhodnotily za 140 milionů korun z evropských fondů, státního rozpočtu a rozpočtu kraje. Vznikly i dva nové sály pro přednášky a práci s dětmi a nové prostory získala také knihovna s badatelnou.

To celé v době covidové. „Paradoxně jsme měli štěstí v tom, že od poloviny roku 2018 až do března 2022 jsme měli návštěvnické prostory uzavřené tak jako tak. Násilné přerušení provozu jsme nezažili,“ říká Ivana Říhová, ředitelka Muzea středního Pootaví ve Strakonicích.

Ivana Říhová, ředitelka Muzea středního Pootaví ve Strakonicích

Pracovníci muzea měli naopak možnost vzít si práci domů. „Scénáře a libreta expozic jsme si dělali sami. A to je naštěstí činnost, kterou si odborník může vzít na home office a v klidu studovat archiválie a texty,“ popisuje ředitelka.

Během covidu se muzeum také snažilo přesunout část své činnosti na sociální sítě, aby nevypadlo z povědomí svých návštěvníků. „Kolegyně připravovaly různé pořady pro děti, vyučující si to mohli stáhnout a použít při distanční výuce,“ líčí Ivana Říhová, „například jsme dělali malé výstavy v černé kuchyni, točili jsme je a vkládali na facebook nebo instagram.“

Přestože se muzejníci snažili vazby s návštěvníky udržet, přímý kontakt to podle ní nenahradí. „Z vlastní zkušenosti musím říct, že jsme se všichni strašně těšili, až se znovu sejdeme. Když totiž děláte práci s lidmi a pro lidi, tak vám to žádná sociální síť – tu zpětnou vazbu, kontakt, bezprostřední reakci – nemůže nikdy, nikdy nahradit,“ zdůrazňuje.

Covid ovlivnil i rekonstrukci samotnou. „Stavební, největší část už jsme sice měli v době nástupu pandemie pomalu za sebou, ale když došlo na druhou etapu, což bylo interiérové vybavení, pracovaly už menší firmy a karanténa střídala karanténu,“ popisuje ředitelka. „Jedna firma dokonce upadla do karantény třikrát za sebou,“ vzpomíná.

V době nejtěžšího covidu se také střídala nejrůznější restriktivní opatření. „Přišel zákaz přesouvat pracovní skupiny přes hranice okresu, musely být různé povolenky. Tak například pražská firma, která k nám jela montovat světla, se musela cestou opakovaně prokazovat, že jede opravdu pracovat,“ popisuje Ivana Říhová.

Další výraznou komplikaci přineslo uzavření státních hranic. „Jedna poměrně velká subdovávka byla ze Slovenska a my jsme nemohli převážet jednotlivé komponenty. Takže jsme zase šli na síť a skrze třístranné videoporady Strakonice – Praha – Čachtice jsme se snažili si na dálku vysvětlit nějaký detail, který my ve Strakonicích potřebujeme, namalovat nám ho musejí v Praze a vyrobit ho mají v Čachticích,“ vypráví ředitelka Muzea středního Pootaví.

Co má tedy strakonický hrad společného s Čachtickou paní? „S Čachtickou paní nic, ale s čachtickou firmou ano,“ odpovídá Ivana Říhová, „máme od ní prakticky všechny dřevěné prvky v interiérech – vitríny, schodiště, divadlo v expozici loutek a podobně.“

Čtěte také

Právě slovenský subdodavetel si užil své i s dalším covidovým omezením, a to možností přijet ze zahraničí za prací, ale jen na 48 hodin. „Tak naložili nákladní auto, ráno v pět hodin přejížděl jejich člověk hranice, přejel republiku do Strakonic, tady už čekal řetěz lidí, kteří rychle vykládali a odnášeli materiál do hradu. Pak jsme dostali instrukce, co můžeme udělat bez jejich pomoci, a večer už zase sednul do auta a frčel zpátky, aby to stihnul,“ vypráví ředitelka.

Za svůj přínos k rekonstrukci někdejšího johanitského sídla a za vytvoření ojedinělé expozice maltézského řádu dostala historička Ivana Říhová záslužný řád od Suverénního řádu maltézských rytířů. Považuje to za ocenění celého týmu Muzea středního Pootaví ve Strakonicích.

To se kvůli covidu dočkalo svého znovuotevření až s devítiměsíčním odkladem. Teď tomu bude rok, co zrekonstruované prostory hradu i obnovené a rozšířené expozice ukazuje návštěvníkům.

Od 1. dubna začne provoz i na hoslovickém vodním mlýně, který jako skanzen lidové kultury a techniky strakonické muzeum spravuje. Sezonu zahájí velikonočním programem. Velikonoční výstava nebo obrázky Ivy Hüttnerové jsou aktuálně doplňkovým programem i v muzeu na strakonickém hradě.

Celý rozhovor s ředitelkou Muzea středního Pootaví ve Strakonicích Ivanou Říhovou si poslechněte online.

Spustit audio

Související