V pětadvaceti má za sebou debut v Carnegie Hall. Houslistu Kryštofa Kohouta ale nejvíc těší hrát doma

Výjimečný hudební talent se u Kryštofa Kohouta projevoval od dětství. Když mu bylo jedenáct let, zvítězil v prestižní soutěži PRAGuitarra Clássica. Ano, čtete správně, nešlo o houslovou, ale o kytarovou soutěž. A s oběma nástroji sbíral ocenění až do svých zhruba sedmnácti let, kdy se definitivně rozhodl pro housle.

„Niterně mě to k houslovému zvuku a celkovým možnostem toho nástroje táhlo delší dobu. Zásadní zlom přišel, když jsem zvítězil v jedné londýnské hudební soutěži, které jsem se zúčastnil jako houslista. Dostal jsem možnost přímo v Londýně studovat a mé studium tam pokračuje dodnes. Ale je pravda, že kytaru mám v Londýně taky a občas si na ní zahraju,“ přiznává mladý hudebník.

Výčet jeho ocenění i prestižních vystoupení je obdivuhodný. Loni v lednu například koncertoval ve slavné Carnegie Hall v New Yorku. „To byl ohromně příjemný zážitek. Umocněný navíc tím, že minulý rok byl Rokem české hudby. Měl jsem díky tomu možnost si do repertoáru vybrat a zařadit Janáčkovu Houslovou sonátu. Jako první Čech jsem v Roce české hudby vystoupil v New Yorku, a ještě na tak významném místě. Prostě úžasné,“ neskrývá Kryštof Kohout nadšení.

Jeho velkým snem a přáním je však zahrát si jako sólista s Českou filharmonií v Rudolfinu. „Taky koncert na Pražském jaru nebo Dvořákově Praze, to by byla velká radost a čest. Když můžu být tady v Čechách, je to vždycky určité osobní potěšení a beru to jako svátek,“ dodává.

Na jaké housle Kryštof Kohout hraje a proč raději na koncerty po Evropě cestuje vlakem? Celý rozhovor si pusťte v přehrávači výše.