Mně se nechtělo spát nebo Proč nemohu spát – písničky o spánku v mírném závoji romantiky

29. leden 2024

Spánek jako útlumově-relaxační fáze organismu je bezesporu důležitý úsek dne. V hudebním pořadu Světla ramp tento stav pojmeme spíše z toho romantického pohledu, tedy z písničkového.

Ideální je stav, kdy se chce spát a skutečně člověk spí, láskyplné emoce však někdy způsobí, že se spát nechce. Tím máme na mysli velmi jemný, křehký a vkusný duet Mně se nechtělo spát Miroslava Palečka a bohužel již nežijící Zuzany Burianové, půvabné zpěvačky a herečky, kterou můžete znát zejména z jejího působení v divadle Semafor a která žila v pozdějších letech ve Švýcarsku.

Semafor propojil dvojici Paleček – Janík a Zuzanu Burianovou. Ona písnička Mně se nechtělo spát je ze zdařilého alba Miroslava Palečka a Michaela Janíka Kukátko z roku 1983. Mirek Paleček natočil lidsky působivou vzpomínku pro Světla ramp na malý skrytý písničkový skvost Mně se nechtělo spát, potažmo na kolegyni a kamarádku Zuzanu Burianovou.

Proč nemohu spát, tak se jmenuje více než devadesát let staré blues Jana Wericha, Jiřího Voskovce a Jaroslava Ježka z revue Osvobozeného divadla Robin Zbojník. Nedávno jej natočily dvě hvězdy svých žánrů, operní pěvec Adam Plachetka a swingař Ondřej Havelka s orchestrem Melody Makers, pro album Nebe na Zemi. A Adam Plachetka odpověděl autorovi pořadu na odlehčenější otázku, jak to má on se spaním.

Bude toho však jistě více v tematických Světlech ramp – třeba filmová semaforská písnička Suchého a Šlitra Spím s Karlem Gottem, jedna z českých verzí slavné balady Krise Kristoffersona Why Me, Lord s textem Zdeňka Borovce Hlídej můj spánek, lásko a další.

autor: Jiří Kasal
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.