Eva Olmerová byla výjimečná a nezapomenutelná zpěvačka s pohnutým osudem a neuspořádaným životem

A ta slova se zmíněnými žánry se protnou i půlhodinkou pod Světly ramp, kterou věnujeme Evě Olmerové, obdařené mimořádným talentem a hudebním cítěním, avšak i dosti neklidnou, bohémskou povahou se závislostí na alkoholu.

Její první veřejné vystoupení však nebylo v roli zpěvačky, nýbrž klavíristky, v dívčích letech v úctyhodných prostorách Smetanovy síně. Jako zpěvačka tajně zpívala s orchestrem Arnošta Kavky, ale jako začátek Eviny kariéry se spíše může počítat vystupování s kapelou Pražský dixieland. A od zhruba třiadvaceti let se už Eva Olmerová zpíváním živila v kavárnách a nočních podnicích.

Čtěte také

Důležitým okamžikem byla pro Václava Neckáře v jeho začátcích návštěva koncertu Evy Olmerové

Na doporučení vynikajícího jazzového pianisty Jiřího Verbergera se dostala ke Karlu Marešovi, autorovi a strůjci úspěchů tehdejších semaforských zpěváků. A tak též k jeho písničce s textem Rostislava Černého Jsi jako dlouhý most, kterou Eva Olmerová zaujala porotu v soutěži Hledáme písničku pro všední den.

Byl to vzhledem k jejímu věku docela pozdní debut na gramofonové desce a také vlastně její první hit. Šlo však o důležitý mezník v kariéře Evy Olmerové zahrnující nemálo nádherných songů a umělecky vzrušujících okamžiků, ale také pádů, léta živoření a dokonce pobyt ve vězení.

Výjimečný talent a vokální schopnosti, ale také pohnutý osud a neuspořádaný život – to vše patřilo k velké dámě zpěvu, k Evě Olmerové, která se dožila pouhých 59 let.