Matriky z jihočeských obcí najdete v digitálním archivu. Celkem je k dispozici téměř sedm tisíc knih
O tom, že archivy nejsou zastaralou institucí, svědčí fakt, že ty jihočeské si zvolily cestu moderního zpřístupňování historických písemností. Když roku 2007 zahájil Státní oblastní archiv v Třeboni dlouhodobý proces digitalizace archiválií, zařadily se mezi první paměťové instituce svého druhu v České republice.
Za provozem digitálního archivu stojí uznávaný informatik Martin Hankovec, který mimo jiné vynalezl vlastní souborový formát, na němž byl vystavěn prohlížeč snímků. Rovněž je autorem serveru digitálního depozitáře, umožňujícího správu metadat a zdrojových digitalizátů.
K prvním velkým počinům digitálního archivu patří kompletní zpřístupnění sbírky matrik Jihočeského kraje s necelými sedmi tisíci knihami od 16. do 20. století. Přitom fyzicky představují matriky řadu dlouhou více než 300 metrů.
Vedle matrik se digitalizují i další žádané archivní prameny, sčítací operáty, pozemkové knihy, urbáře, kroniky, ale i mapy a grafiky. Ročně jihočeský digitální archiv navštíví okolo 1,7 milionu uživatelů.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Aleš František Plávek.
Související
-
Na nejstarší mapě je 49 jihočeských míst – osm hradů, tři řeky, ale i některé menší obce
Není tajemstvím, že první mapu Českého království vydal v roce 1518 Mikuláš Klaudyán. Je otočená jihem nahoru a není nijak zvlášť podrobná.
-
Nejstarší česky psanou královskou listinou je smlouva, kterou roku 1394 podepsal Václav IV. v Písku
Královský hrad v Písku měl mezi rezidencemi českých králů ve středověku obrovský význam. Svědčí o tom mimo jiné pravidelné návštěvy našich nejpřednějších panovníků.
-
Stavitel dvou kostelů podle pověsti prohodil plány a skončil na šibenici. Pravda je ale asi jiná
Nad Dolním Dvořištěm, poblíž hraničního přechodu do Rakouska, se vypíná nijak zvlášť nápadný Šibeniční vrch. Proč se tak jmenuje, o tom vypráví stará pověst.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
