Stavitel dvou kostelů podle pověsti prohodil plány a skončil za to na šibenici. Pravda je ale asi jiná
Nad Dolním Dvořištěm, poblíž hraničního přechodu do Rakouska, se vypíná nijak zvlášť nápadný Šibeniční vrch. Proč se tak jmenuje, o tom vypráví stará pověst.
Ve Dvořišti na náměstí stojí ohromný, skvostný kostel, který je pýchou obce. Býval předmětem žárlivosti obyvatel nedalekého Rychnova nad Malší, kde mají kostel o dost skromnější. Oba se prý stavěly současně, jenže stavitel se spletl a omylem prohodil plány.
Rychnovští nemohli rozdýchat, že mají menší kostel, a milého stavitele za to oběsili. Skončil svůj život na Šibeničním vrchu a obyvatelům Rychnova se pak říkalo „Šibeničníci“ nebo „Šibeniční ptáci“.
Pravda je asi jinde. Na kopci stávala nejspíše šibenice jen jako varovný symbol pro každého, kdo překračoval zemské hranice do Čech. Měla vás upozornit, že vstupujete na území, kde vládne spravedlnost. Taková dopravní značka svého druhu.
Podklady pro díl Jihočeské vlastivědy pro Český rozhlas České Budějovice připravil archivář Daniel Kovář.
Související
-
Jihočeské obci Strunkovice nad Blanicí se přezdívá Mexiko. Souvisí to s několika místními žoldnéři
Víte, že existuje jihočeské Mexiko? Řeč je o Strunkovicích nad Blanicí. Kořeny této netradiční přezdívky spadají do druhé poloviny 19. století, konkrétně do roku 1864.
-
Budějovická „Lannovka“ nemá s lanovkou nic společného. Nese jméno loďmistra a obchodníka Lanny
Místní název „Lannovka“ vyvolává v těch, kteří České Budějovice příliš neznají, otázku po ocelových lanech a zavěšených sedadlech. Obyvatelé a častí návštěvníci ale ví své.
-
Řeka Nežárka nemá pramen. Vzniká soutokem dvou jiných říček uprostřed Jarošova nad Nežárkou
Řeka Nežárka má tok dlouhý 56 kilometrů. Zatímco její soutok s Lužnicí si lze prohlédnout ve Veselí nad Lužnicí, její pramen bychom hledali marně. Žádný totiž nemá.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
