Máte osobní vizitku? Hodí se, když dáváte dar nebo posíláte květiny

5. květen 2018
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Dívka dostala květiny

Vizitky známe z pracovního prostředí, ale můžete mít i vizitku osobní. Uvádí se na ní jenom křestní jméno a příjmení, případně adresa, telefon a emailový kontakt, ale nic víc.

Odbornice na etiketu Alena Špačková říká, že některé manželské páry si nechávají tisknout společnou osobní vizitku pouze se jmény, například Jan a Jana Novákovi.

„Tato společná vizitka se výborně hodí, když dáváme dar nebo posíláme květiny, v situacích s velkým shromážděním darujících, kdy člověk dostává hodně darů najednou. Jeho povinností podle etikety pak je poděkovat osobním dopisem a osobní vizitka mu pomůže určit, komu za co má poděkovat,“ popisuje Alena Špačková.

Kdy se vůbec hodí vizitku poslat, když dnes je plno gratulačních pohlednic a moderních komunikačních prostředků? „Je to na vás. Když odcházíte z oslavy a děkujete za milé přijetí a hezký večer, můžete druhý den ráno poslat květiny a přidat vizitku. Na ni připíšete P.R., což je zkratka pro francouzské pour remercier a znamená to poděkování,“ radí odbornice na etiketu.

V běžném každodenním styku se upouští od užívání těchto zkratek, raději jednoduše zavoláme, pošleme sms nebo email, protože je to pro nás pohodlnější a rychlejší. V diplomatickém světě se ale podle Aleny Špačkové tyto zkratky stále ještě používají.

Všeobecně známá je zkratka P.F. neboli pour feliciter. „Běžně se používá jako přání k Novému roku, ale můžete ji napsat i k narozeninám, jakémukoli životnímu úspěchu,“ připomíná Alena Špačková.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová