Martina Adlerová: Vinnetou a ti druzí
„Tak nám zabili Ferdinanda,“ říká dobrý voják Švejk ve slavné Haškově knize. Podobně bychom po švejkovsku mohli dneska říkat my: „Tak nám sebrali Vinnetoua.“
Co na něm komu může vadit, to opravdu nechápu.
Snad to, že se kamarádil v uvozovkách s bělochy, a tím zradil vlastní rod? Nebo to, že ho ztvárnil herec jiného než indiánského původu, a že se pro účely role musel natírat samoopalovacím krémem?
A co třeba, když někdo hraje lidojeda?! Zesměšňuje tím snad všechny kanibaly světa?
A kdo bude další? Robin Hood? Tím, že bohatým bral a chudým dával, dopouštěl se nepochybně diskriminace těch majetných. A jak oni k tomu přijdou, chudáci.
Nebo co třeba takový Jánošík. Jak si to představuje používat jako symbol svého postavení valašku? Výrobci golfových holí, bijte na poplach!
A co Jan Sladký Kozina? Ten uráží už jen svým jménem. Jak se k tomu staví milovníci hořkého, a chovatelé krav?
Ale uznejte sami: Jmenovat se Jan Hořký Kravina, asi by se místo strážení hranic věnoval jiné práci a všechny problémy s Lomikarem by mu mohly být ukradené.
Všechno bych vydržela. Dokonce i vymazání Vinnetoua z lidské paměti. Stejně jsem vždycky měla raději Old Shatterhanda.
Ale jedno nepřežiju. Až nám seberou malajského borce Sandokana.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Přijměte pozvání na úsměvný doušek moudré člověčiny.
František Novotný, moderátor
Setkání s Karlem Čapkem
Literární fikce, pokus přiblížit literární nadsázkou spisovatele, filozofa, ale hlavně člověka Karla Čapka trochu jinou formou.
