Martina Adlerová: Šišlání

1. listopad 2022

Rozhlasový sloupek

Někde jsem četla, že jakási celebrita se musela veřejně omluvit poté, co v přímém přenosu zašišlala na svého psíka. Šišlání prý znevažuje vady výslovnosti, uráží hendikepované, a vůbec narušuje dobré mravy a občanské soužití.

Takže možná už brzy půjdu do vězení. Šišlám totiž každý den.

Při počtu pěti koček, tří psů a blíže neurčeného množství další havěti, která se nám potuluje po baráku, ani nemůžu jinak.

„Copa to máš s tlapištou?“ ptám se kulhajícího hafíka, a už si ho beru na klín a prohlížím tlapky.

Kočky oslovuju nejčastěji myšišky a psům někdy říkám moji chlupíškové.

Musím dodat, že žvížátka se necítí dotčena, protože u nich nerozhoduje naše slovní zásoba, ale množství a kvalita dodané šunky. A na tu se u nás stojí fronta.

Své šišlání si nenechám vzít, a dokonce se za něj už nestydím ani před lidmi. Nedávno jsem totiž slyšela svého muže, jinak ramenatého potetovaného chlapa s drsnou povahou, jak pospíchá od ledničky následován naléhavým mňoukáním našeho nejmenšího kocourka, a říká doslova toto: Malý chlapášek má rád klobášek…

Takže jsem v klidu. Dokud budou domácí mazlíčci, budeme i my, šišlavci.

A je to tak v požádku.

autor: Martina Adlerová | zdroj: Český rozhlas