Martina Adlerová: Stará žena
Staří lidé se v písních moc nevyskytují. Asi jim není do zpěvu. I když Jaromír Nohavica zpívá: „Až budu starý muž, pořídím si starý byt a staré rádio.“
A zpěvačka Olga Lounová bude mít jako stará žena dokonce před stodolou zaparkované Porsche 911.
No a co budu dělat já jako stará žena? Osobně to vidím spíš na to staré rádio.
Ale stejně se neubráním představě luxusního švýcarského penzionu s výhledem na jezero Lugano, na jídelníčku samé kulinářské speciality a víkendy strávené v horách s klubem Zdatných seniorek.
Druhou variantou mého stáří je typické venkovské klišé: Úhledný domek na samotě za vsí, muškáty v oknech, bylinky, brambory a květák, kočka spící na lavičce pod starou hrušní…
Jenže bohužel, ani jedna z těchto variant nepřichází v úvahu. Jsem totiž chudá. Takže já budu taková ta divná bába s igelitovým pytlem.
Odjakživa chodím po okolí a sbírám odpadky, ale ve stáří se k tomu přidají ještě strašidelné historky, temné rituály a noční hřbitov. Budu taková ta místní figurka, patřící k vesnickému koloritu.
A k životnímu jubileu (po němž vám na úřadě do kolonky Stav přibude zkratka P. O., což znamená Přestárlý Občan) dostanu velký pugét od starosty a čestnou plaketu za celoživotní sběr druhotných surovin. A navrch dvacet velkých pevných igelitových pytlů.
Protože odpadu neubývá. A někdo to dělat musí.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor


Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.