Martina Adlerová: Stará žena

6. říjen 2022

Staří lidé se v písních moc nevyskytují. Asi jim není do zpěvu. I když Jaromír Nohavica zpívá: „Až budu starý muž, pořídím si starý byt a staré rádio.“

A zpěvačka Olga Lounová bude mít jako stará žena dokonce před stodolou zaparkované Porsche 911. 

No a co budu dělat já jako stará žena? Osobně to vidím spíš na to staré rádio.

Ale stejně se neubráním představě luxusního švýcarského penzionu s výhledem na jezero Lugano, na jídelníčku samé kulinářské speciality a víkendy strávené v horách s klubem Zdatných seniorek.

Druhou variantou mého stáří je typické venkovské klišé: Úhledný domek na samotě za vsí, muškáty v oknech, bylinky, brambory a květák, kočka spící na lavičce pod starou hrušní…

Jenže bohužel, ani jedna z těchto variant nepřichází v úvahu. Jsem totiž chudá. Takže já budu taková ta divná bába s igelitovým pytlem.

Odjakživa chodím po okolí a sbírám odpadky, ale ve stáří se k tomu přidají ještě strašidelné historky, temné rituály a noční hřbitov. Budu taková ta místní figurka, patřící k vesnickému koloritu.

A k životnímu jubileu (po němž vám na úřadě do kolonky Stav přibude zkratka P. O., což znamená Přestárlý Občan) dostanu velký pugét od starosty a čestnou plaketu za celoživotní sběr druhotných surovin. A navrch dvacet velkých pevných igelitových pytlů.

Protože odpadu neubývá. A někdo to dělat musí. 

autor: Martina Adlerová | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Když vás chytne klasika, nikdy vás už nepustí. I kdybyste se před ní plazili.

Petr Král, hudební dramaturg a moderátor Českého rozhlasu

klasika.jpg

Nebojte se klasiky!

Koupit

Bum, řach, prásk, křup, vrz, chrum, švuňk, cink. Už chápete? Bicí! Který nástroj vypadá jako obří hrnec ze školní jídelny potažený látkou? Ano, tympán! A který připomíná kuchyňské police? A který zní jako struhadlo? A který jako cinkání skleničkami? A který zní jako vítr?