Martina Adlerová: Na rybách

12. září 2022

Nikdy jsem nepochopila onu vášeň, kterou někteří lidé (namnoze muži) pociťují při pohledu na vodní hladinu.

Rozdíl mezi rybářem a nerybářem se asi nejlépe projeví v první reakci na vodu. Rybář (v tomto případě můj manžel) říká: „Tady by braly… Tady by nebraly…“

Já koukám na vodu a moje myšlenkové asociace jsou následující: „Mytí nádobí, mytí hlavy, je třeba vytřít podlahu, potopa světa, mám žízeň, špína v podpalubí, vodní ptactvo, zahradní jezírko, lekníny, hlubiny, žraloci…

A takhle bych mohla pokračovat až do aleluja.

Ale můj muž to má jinak. Můj muž se na rybách setkává s bohem. Teda: asi.

On sám by to nikdy nepřiznal. Ale i když nic nechytne, vrací se v povznesené až zmeditované náladě, je smířený se světem, jako by prošel u zpovědi, a ukazuje mi fotky, na kterých jsou vidět vlnky, kameny, sem tam nějaká ploutev, pruty a spokojené tváře ostatních rybářů.

Vždycky jsem si myslela, že smyslem činnosti zvané chytání ryb je „chytit rybu“. Ale to jsem se spletla. Pochopila jsem to teprve nedávno. O ryby prý vůbec nejde.

Manžel mi to vysvětlil ve dvou větách: „Nahodím, otevřu pivo, zapálím cigáro… A hlavně AŤ NEBEROU!“

autor: Martina Adlerová | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

  • Martina Adlerová: Loučení

    Mají domy duši? Ten náš asi ano. A kdybych byla sentimentální, řekla bych, že se s námi ta naše stará chalupa loučí. Už hodně přesluhuje, a i když se snažíme, je to málo.

  • Martina Adlerová: Bůh Druhé šance

    Nechtěla bych, aby to vyznělo rouhačsky, ale někdy mi připadá, že jestli potřebujeme Boha, tak je to Bůh Druhé šance. Život je přece řetězec promarněných příležitostí, ne?

  • Martina Adlerová: Na fotkách

    „Jsem fotogenická?“ Takhle naivně jsem se kdysi zeptala paní, která nám fotila svatbu. „Máte milý úsměv,“ odpověděla vyhýbavě, a tím potvrdila to, co jsem věděla už dávno.