Martina Adlerová: Povolání
V rámci potenciálního útěku ze své profese si někdy jen tak sednu k internetu a brouzdám v nabídce Volná pracovní místa. Je to pravidelná součást mojí psychohygieny. Pomáhá mi to nezbláznit se, když si představuju, kým vším bych za určitých podmínek mohla být.
Třeba operátor logistiky.
Jak vznešeně to zní, a přitom se zatím skrývá řidič vysokozdvižného vozíku, prostě takový pracovník ve skladu.
Nebo vedoucí operačního úseku. Klidně ten, kdo doplňuje barvy laky v oddělení drogerie.
Často se objevuje takzvaný animátor. Zní to trochu živočišně, a realita tomu odpovídá: práce animátora spočívá ve snaze zabavit děti během dovolené jejich rodičů. Příšerná představa.
A projektový ředitel? To je člověk, který řídí projekty na pracovišti. Jak jsem zjistila, jedná se například o třídění odpadu, péče o květiny nebo také hromadné dárcovství krve.
Nedávno jsem narazila na profesi Koordinátor volnočasových aktivit zaměstnanců. Znamená to snad, že chodíte někam do práce, a aby toho nebylo málo, ještě vám někdo koordinuje, co budete dělat ve volném čase? Hrůza pomyslet!
Ale minulý týden jsem konečně objevila to pravé: Představte si, že je vypsané výběrové řízení na pozici Inženýr neustálého zlepšování.
A platové ohodnocení je až 75 tisíc měsíčně!
Co asi může dělat takový člověk? Zlepšovat všechno a pořád. Přímo v popisu práce má, že zlepšuje neustále. To asi znamená: zlepšuje už při příchodu na pracoviště, zlepšuje při chůzi, zlepšuje při poradě i při obědě, jezdí na zlepšovací pracovní cesty, pobírá zlepšovací prémie…
Uvažuju, že bych se přihlásila do konkurzu.
Jak zlepšeně to zní:
Martina Adlerová, inženýrka neustálého zlepšování.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
