Martina Adlerová: Francouzky umí žít
Dostala se mi do ruky kniha od Mireille Guilianové Francouzky netloustnou. Píše se v ní, abychom my ženy neházely flintu do žita, a i po padesátce, šedesátce, sedmdesátce a tak dál na sobě tvrdě pracovaly. Nejdůležitější je prý sednout si před zrcadlo a tvrdě se zhodnotit, říká autorka.
Tak jsem to udělala. Sedla jsem si před zrcadlo a tvrdě jsem se zhodnotila. Došla jsem k závěru, že odtučňovací kúra a Face lifting jsou nevyhnutelné.
Začala jsem na sobě tvrdě makat. Kliky, dřepy, sklapovačky, k tomu nové příšerně drahé sérum proti vráskám. Každý den čekám, kdy se to zlepší. Zatím nic.
Další kniha od téže autorky se jmenuje Francouzky jsou šik. Tak dobře. Vyházela jsem půlku šatníku a své staré džíny nahradila lněnými kalhotami v odstínu velbloudí srsti. Nejdou vyžehlit a chytají se na ně chlupy. V nové barevné halence si připadám jako žena od maringotek.
A další kniha nese název Francouzky zrají jako víno. Panebože, to mi tak ještě scházelo, piju totiž jenom pivo.
Na závěr přišla rána pod pás: Francouzky umí žít.
Vyčerpaně jsem usedla před zrcadlo, abych se opět tvrdě zhodnotila. A už je to jasné, bohužel. Nikdy nebudu Francouzka.
Vážně jsem si myslela, že když budu snídat bílý jogurt s medem a s rozmixovanými piniovými oříšky, budu jako ony?
Neumím se oblékat, víno mi nechutná a za drahé kosmetické nesmysly odmítám vyhazovat peníze. Místo tvrdého ranního cvičení sedím sklesle na posteli a úplně cítím, jak mi kornatějí tepny.
Asi budu raději Češka. Ty sice neumí tolik žít, ale zato se s tím umějí lépe vyrovnat.
Aspoň já to zatím docela zvládám.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
