Martina Adlerová: Kdybych se nebála
Podle některých řídí naše cesty Bůh a podle jiných naše vůle. Podle mě je to velmi často strach, co určuje naše kroky. A kdyby tu nebyl? Co by se změnilo?
Kdybych se nebála toho, co si o mně pomyslí ostatní…
Tak bych nosila vojenskou khaki bundu nejen do lesa, ale i na nákupy.
Pořídila bych si skládací koloběžku a frčela z jednoho konce města na druhý rychlostí blesku.
Kdybych se nebála, jak budu vypadat, nechala bych si ostříhat vlasy mašinkou úplně nakrátko. Už žádné složitosti s účesem!
Kdybych se nebála toho, že mě všichni pomluví, už nikdy bych neslavila svoje narozeniny.
Přestala bych známé zdravit vždycky jako první a sestřenici Jaruně bych vzkázala, ať mi vleze na záda.
A začala bych se konečně chovat podle toho, jak se ke mně chovají ti druzí.
Kdybych se nebála, podlehla bych své nekonečné touze zastavovat na nevhodných místech, třeba uprostřed náměstí, v metru, nebo v budově soudu, sedla bych si na zem a jen tak pozorovala cvrkot.
A nastoupila bych do vlaku, který jede, nevím kam.
Kdybych se nebála, že budu ostatním pro smích, nosila bych klobouk, možná i se závojem. A takové ty rukavice s ustřiženými prsty, jaké mají v pohádkách čarodějnice.
Vykašlala bych se na všechna povinná školení a místo nich šla sázet stromy.
Kdybych se nebála, zpívala bych si, když by mi bylo do zpěvu a plakala bych i tam, kde se to nesluší.
Kdybych se nebála, řekla bych ostatním, co si o nich doopravdy myslím. A tisíc dalších věcí.
A co byste udělali vy?
Související
-
Martina Adlerová: Kdo krade stromy
Každý rok se těším, až se s manželem na prvního máje políbíme pod rozkvetlou třešní. Máme k tomuto účelu už deset let svůj „vlastní“ strom, roste nedaleko od nás.
-
Martina Adlerová: Uvést hlavu do klidu
Pamatujete na klasický chyták pro studenty autoškoly? Na stopce zastavíme tak, že uvedeme kola do klidu. Napadlo mě, že bych potřebovala do klidu uvést spíše svoji hlavu.
-
Martina Adlerová: Velkolepé myšlenky
Nesnáším velkolepé myšlenky. Moudré knihy se velkolepými myšlenkami jenom hemží. Jsem z toho unavená. A stejně to nefunguje.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
