Martina Adlerová: Kdybych se nebála

21. květen 2024

Rozhlasový sloupek

Podle některých řídí naše cesty Bůh a podle jiných naše vůle. Podle mě je to velmi často strach, co určuje naše kroky. A kdyby tu nebyl? Co by se změnilo?

Kdybych se nebála toho, co si o mně pomyslí ostatní…

Tak bych nosila vojenskou khaki bundu nejen do lesa, ale i na nákupy.

Pořídila bych si skládací koloběžku a frčela z jednoho konce města na druhý rychlostí blesku.

Kdybych se nebála, jak budu vypadat, nechala bych si ostříhat vlasy mašinkou úplně nakrátko. Už žádné složitosti s účesem!

Kdybych se nebála toho, že mě všichni pomluví, už nikdy bych neslavila svoje narozeniny.

Přestala bych známé zdravit vždycky jako první a sestřenici Jaruně bych vzkázala, ať mi vleze na záda.

A začala bych se konečně chovat podle toho, jak se ke mně chovají ti druzí.

Kdybych se nebála, podlehla bych své nekonečné touze zastavovat na nevhodných místech, třeba uprostřed náměstí, v metru, nebo v budově soudu, sedla bych si na zem a jen tak pozorovala cvrkot.

A nastoupila bych do vlaku, který jede, nevím kam.

Kdybych se nebála, že budu ostatním pro smích, nosila bych klobouk, možná i se závojem. A takové ty rukavice s ustřiženými prsty, jaké mají v pohádkách čarodějnice.

Vykašlala bych se na všechna povinná školení a místo nich šla sázet stromy.

Kdybych se nebála, zpívala bych si, když by mi bylo do zpěvu a plakala bych i tam, kde se to nesluší.

Kdybych se nebála, řekla bych ostatním, co si o nich doopravdy myslím. A tisíc dalších věcí.

A co byste udělali vy?

autor: Martina Adlerová | zdroj: Český rozhlas