Lázně u pramene u Svaté Voršily si poutníci oblíbili, ale nepřála jim vrchnost

Za vznikem malých lázní u Zborova stál rytířský rod Kořenských z Terešova, který byl v tomto regionu v 16. 17. a 18. století hluboce zakořeněný. Podle historických záznamů patřily rodu Kořenských na jihu Čech například Vlhlavy, Neznašov nebo Sedlo.

„Postavili ve zdejším kraji i několik zajímavých zámečků, například v Komařicích, Ostrolovském Újezdě a měli i tvrz ve Zborově,“ vypráví na úvod Daniel Kovář, ředitel Státního okresního archivu v Českých Budějovicích.

Přímo za vznikem lázniček stál Jiří Ladislav Kořenský z Terešova. Někteří členové rodu zakládali na svých panstvích rybníky, někteří měli ložiska kamene nebo vápna a někteří si založili pivovar a spoléhali na příjmy z prodeje piva.

„Jiří Ladislav Kořenský si všiml, že k prameni nedaleko jeho tvrze se stahují horníci, poutníci a lidé z okolí a že voda má pověst vody s léčivými účinky. Musíme si uvědomit, že nedaleko probíhala těžba stříbrné rudy a ono to vždycky souvisí, dolování a mineralizovaná voda, která má buď skutečné, nebo domnělé léčivé účinky,“ vysvětluje Daniel Kovář.

Ale založení lázniček a vznik poutního místa Svatá Voršila se neobešlo bez problémů a závisti. Poutníci si lázně oblíbili, ale nepřála jim vrchnost. To zdokumentujeme citací dopisu z 15. února 1678.

Více se dozvíte ve Vltavínu.

Studánka Jedlice Mikuláše Sajlera

A pokud se do jihočeského Zborova někdy vydáte, zjistíte, že je z vyhlídky kousek od pramene u Svaté Voršily vidět až na rakouský Mandelstein a Novohradské hory.

Na tento výhled naváže další reportáž ve Vltavínu, a sice letitý příspěvek z rozhlasového archivu. Natočil jej v sérii svých reportáží o Novohradsku z let 1999 a 2000 reportér Jaroslav Klíma.

Narozena na jihu Čech: Petra Hobzová

A aby toto vydání Vltavínu nebylo ryze mužskou záležitostí, na závěr připomeneme další z řady uměleckých osobností, které znáte z televize nebo divadla, ale možná vůbec netušíte, že se narodily na jihu Čech.

Určitě vám něco říká jméno herečky Petry Hobzové, možná ji znáte z Jihočeského divadla, možná z Divadla na Vinohradech nebo z její práce v dabingu. V posledním příspěvku si ji připomeneme jako hosta Ivany Šimánkové v našem studiovém sále za přítomnosti publika.