Krajinu dnes bereme jen jako kulisu, přestali jsme jí rozumět, upozorňuje krajinářská architektka Magdalena Smetanová
V krajině zanechává stopy každá společnost, která ji obývá. Přeměňuje ji k obrazu svému. Při bedlivém pozorování krajiny tak můžeme dobře vidět různé stopy minulosti. Otázkou však je, zda se umíme dívat. Podle spoluzakladatelky ateliéru krajinářské architektury Magdaleny Smetanové se v nás postupně vytrácí schopnost krajině rozumět.
Magdalena Smetanová se dlouhodobě věnuje prostorům pro hru dětí. Ať už jde o zahrady nebo hřiště. Spoluzakladatelka ateliéru krajinářské architektury IN-SITE razí tezi, že město přátelštější k potřebám dětí je přátelštější k potřebám úplně všech.
„Naše myšlenka stojí na tom, že město musí být dostatečně bezpečně prostupné, aby děti měly samostatnost pohybu a dost místa k variabilnímu pohybu. Tyto věci by přeci mohl podepsat každý uživatel města. Velmi pozitivně hodnocená napříč generacemi je také zeleň,“ říká Magdalena Smetanová.
Čtěte také
Daří se takovou myšlenku v Česku naplňovat? „Největší bariéra je doprava. Nelze ale hodnotit města jako celek, spíš se to dá lépe vztáhnout na jednotlivé čtvrti a části měst. Třeba u nás v Táboře skvěle funguje třída 9. května, podobně třeba promenáda podél Jordánu,“ popisuje.
V ateliéru se spolu s kolegy věnuje kromě školních zahrad především krajinářským projektům. Snaží se vnímat kontext, inspirovat se danou krajinou a hledat rovnováhu. Ta se totiž podle Magdaleny Smetanové v současnosti bohužel postupně vytrácí.
„Pravda je taková, že jsme se od krajiny hodně odtrhli. Přestali jsme jí rozumět. Zatímco dřív sloužila k obživě, dnes ji máme především jen jako kulisu. Nerespektujeme její historickou identitu. Pokud má být funkční, hezká a udržitelná, tak se o ní lidé musí zajímat, musí jí mít rádi,“ připomíná.
Celý rozhovor s krajinářskou architektkou Magdalenou Smetanovou si poslechněte online.
Související
-
Aby budějovické vlakové nádraží dýchalo, bylo by třeba poslat auta pod zem, myslí si architektka
Hlavní architektka rekonstrukce budějovického nádraží Hana Chalupská vrátila budově jemnou barevnost, prosvětlila prostor, nasvítila kopuli a zachovala unikátní mozaiky.
-
Šumavu je potřeba vnímat jako bytost, myslí si básník a spisovatel Ondřej Fibich
Celoživotní inspirací je pro Ondřeje Fibicha Šumava. Básník a spisovatel o ní vydal už několikátou knihu. Jeho Šumavská abeceda obsahuje říkanky a krátké básničky.
-
Největší zkamenělé kmeny svého druhu na východní polokouli našli geologové na stavbě D3 u Budějovic
Světový objev přinesla geologům stavba dálnice D3 u Českých Budějovic. Stavaři je přivolali ke zkřemenělým kmenům stromů, které zkameněly před více než 80 miliony let.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
