Krajinu dnes bereme jen jako kulisu, přestali jsme jí rozumět, upozorňuje krajinářská architektka Magdalena Smetanová

Magdalena Smetanová se dlouhodobě věnuje prostorům pro hru dětí. Ať už jde o zahrady nebo hřiště. Spoluzakladatelka ateliéru krajinářské architektury IN-SITE razí tezi, že město přátelštější k potřebám dětí je přátelštější k potřebám úplně všech.

„Naše myšlenka stojí na tom, že město musí být dostatečně bezpečně prostupné, aby děti měly samostatnost pohybu a dost místa k variabilnímu pohybu. Tyto věci by přeci mohl podepsat každý uživatel města. Velmi pozitivně hodnocená napříč generacemi je také zeleň,“ říká Magdalena Smetanová.

Čtěte také

S uměním ve veřejném prostoru budějovická radnice nepracuje úplně šťastně, myslí si kritik Jiří Ptáček

Daří se takovou myšlenku v Česku naplňovat? „Největší bariéra je doprava. Nelze ale hodnotit města jako celek, spíš se to dá lépe vztáhnout na jednotlivé čtvrti a části měst. Třeba u nás v Táboře skvěle funguje třída 9. května, podobně třeba promenáda podél Jordánu,“ popisuje.

V ateliéru se spolu s kolegy věnuje kromě školních zahrad především krajinářským projektům. Snaží se vnímat kontext, inspirovat se danou krajinou a hledat rovnováhu. Ta se totiž podle Magdaleny Smetanové v současnosti bohužel postupně vytrácí.

„Pravda je taková, že jsme se od krajiny hodně odtrhli. Přestali jsme jí rozumět. Zatímco dřív sloužila k obživě, dnes ji máme především jen jako kulisu. Nerespektujeme její historickou identitu. Pokud má být funkční, hezká a udržitelná, tak se o ní lidé musí zajímat, musí jí mít rádi,“ připomíná.

Celý rozhovor s krajinářskou architektkou Magdalenou Smetanovou si poslechněte online.