Jen archeologie už nestačí. Tereza Majerovičová z Jihočeské univerzity zkoumá opuštěné vesnice s kolegy přírodovědci

10. březen 2025

Nejen tuzemská a evropská starodávná sídla zkoumají jihočeští archeologové. Vědecký tým pracovníků Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se například nedávno vrátil z expedice po opuštěných vesnicích v Senegalu. Zúčastnila se i archeoložka Tereza Majerovičová.

Odborníci se snaží najít odpověď na otázku, proč vybrané skupiny obyvatel opouští svá obydlí a za jakých okolností je pro ně naopak výhodné v daném sídle zůstat. Přímo na místě zkoumají například také vztah lidí a stromů.

„Historická a kulturní vazba na krajinu je velmi důležitým aspektem. Tamní senegalské komunity věří v animismus, to znamená, že některé stromy jsou spirituálním prostorem pro duchy. Řeší s nimi veškeré své problémy. Mají proto k danému místu velmi silné pouto a je pro ně těžké odejít,“ vysvětluje Tereza Majerovičová.

A kdy je naopak výhodnější se přizpůsobit a domov opustit? „Námi zkoumané komunity byly vystěhované nuceně. Takže jde o případy, kdy síla na protistraně je mnohonásobně větší, nebo se to může týkat různých nemocí. Pak tady samozřejmě máme i klimatické změny,“ vyjmenovává odbornice zabývající se etnoarcheologií.

Ačkoliv je archeologie humanitní vědou, Tereza Majerovičová pracuje v kolektivu přírodovědců. „Zkoumáme sice minulost člověka, ale nestačí nám objevovat jen artefakty. Snažíme se mapovat konkrétní prostředí, ve kterém člověk žil. Hodně nám v tom pomáhá třeba archeobotanika zabývající se rostlinnými zbytky. Díky tomu můžeme pochopit, co se pěstovalo nebo jedlo,“ popisuje oborový přesah své práce.

Celý rozhovor s archeoložkou Terezou Majerovičovou si poslechněte online.

Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.