Jen archeologie už nestačí. Tereza Majerovičová z Jihočeské univerzity zkoumá opuštěné vesnice s kolegy přírodovědci
Nejen tuzemská a evropská starodávná sídla zkoumají jihočeští archeologové. Vědecký tým pracovníků Laboratoře archeobotaniky a paleoekologie Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity v Českých Budějovicích se například nedávno vrátil z expedice po opuštěných vesnicích v Senegalu. Zúčastnila se i archeoložka Tereza Majerovičová.
Odborníci se snaží najít odpověď na otázku, proč vybrané skupiny obyvatel opouští svá obydlí a za jakých okolností je pro ně naopak výhodné v daném sídle zůstat. Přímo na místě zkoumají například také vztah lidí a stromů.
„Historická a kulturní vazba na krajinu je velmi důležitým aspektem. Tamní senegalské komunity věří v animismus, to znamená, že některé stromy jsou spirituálním prostorem pro duchy. Řeší s nimi veškeré své problémy. Mají proto k danému místu velmi silné pouto a je pro ně těžké odejít,“ vysvětluje Tereza Majerovičová.
A kdy je naopak výhodnější se přizpůsobit a domov opustit? „Námi zkoumané komunity byly vystěhované nuceně. Takže jde o případy, kdy síla na protistraně je mnohonásobně větší, nebo se to může týkat různých nemocí. Pak tady samozřejmě máme i klimatické změny,“ vyjmenovává odbornice zabývající se etnoarcheologií.
Ačkoliv je archeologie humanitní vědou, Tereza Majerovičová pracuje v kolektivu přírodovědců. „Zkoumáme sice minulost člověka, ale nestačí nám objevovat jen artefakty. Snažíme se mapovat konkrétní prostředí, ve kterém člověk žil. Hodně nám v tom pomáhá třeba archeobotanika zabývající se rostlinnými zbytky. Díky tomu můžeme pochopit, co se pěstovalo nebo jedlo,“ popisuje oborový přesah své práce.
Celý rozhovor s archeoložkou Terezou Majerovičovou si poslechněte online.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
