Hledal hudební nástroj, na který nikdo jiný v Česku nehraje. A internet mu poradil Panovu flétnu

Historie Panovy flétny sahá až k samým počátkům naší civilizace. Název „Panova“ vychází ze starověké řecké mytologie, konkrétně příběhu boha Pana žijícího v Arkádii a krásné nymfy Syrinx. Nejedná se tedy o indiánský nástroj.

„V Česku máme Panovu flétnu spojenou s porevoluční dobou, kdy na náměstích nebo v podchodech stávali indiáni, Peruánci a vyhrávali opravdu krásné melodie, nabízeli své nahrávky i různá ponča. Jde ale o starověký nástroj, často označovaný za přímého předchůdce varhan,“ ujišťuje Petr Tomeček.

Čtěte také

Nejen oblek, i kytara se šije na míru, vysvětluje výrobce mistrovských nástrojů, který spojuje funkčnost s krásou

Jediný profesionální hráč v Česku přitom tento nástroj objevil až relativně nedávno. Dlouho se věnoval hře na trubku, dokonce vystudoval konzervatoř. „Bylo to trochu z donucení. Neříkám, že nebyly momenty, kdy jsem trubku měl rád, ale posléze jsem ji opustil. Časem jsem se také úplně přestal věnovat hudbě,“ vypráví.

Odvětví mu nicméně po nějaké době zase začalo chybět a přemýšlel, jaký nástroj zvolit tentokrát. „Chtěl jsem najít něco, na co u nás nikdo nehraje. Aby to bylo zajímavé a abych měl dost práce. Do vyhledávače na internetu jsem napsal slova jako netradiční, výjimečný nebo ojedinělý. A vypadla Panova flétna,“ usmívá se.

Rozhodnutí věnovat se naplno hře na Panovu flétnu učinil, když mu bylo pětatřicet let. „Měl jsem za sebou průpravu z hraní na trubku, ovládal jsem správné dýchání. Šlo hlavně o to si nástroj osvojit. Nebylo to jednoduché, ale věřím, že jsem měl díky předchozím zkušenostem dobře našlápnuto,“ dodává.

Celý rozhovor s hráčem na Panovu flétnu Petrem Tomečkem si poslechněte online.