Aby budějovické vlakové nádraží dýchalo, bylo by třeba poslat auta pod zem, myslí si architektka

Zároveň musela dostát všem současným požadavkům na provoz, infrastrukturu, technologie i bezpečnost a brát v úvahu dopravní obslužnost. „Já si myslím, že budějovické nádraží má velikou nevýhodu, a to je strašně úzký veřejný prostor před vstupem. Když z nádraží vyjdete, najednou stojíte před čtyřproudovou komunikací,“ říká.

Hana Chalupská|foto:Judita Šímová, Český rozhlas

Už v době vzniku podle ní zaznívaly kritiky na polohu objektu. „V historických materiálech jsem našla, jak se lidé ptali, proč vystupují do nikam, proč to nenavazuje na třídu, která pokračuje dál do města,“ zmiňuje.

Se stejnou otázkou se potýkali i současní architekti. „S budovou pohnout nemůžeme, dopravní situace je, jaká je, tudíž nejzásadnější změnou je vznik druhého, potažmo třetího vstupu do objektu,“ popisuje Hana Chalupská.

Naproti Lannově třídě vznikl nově upravený venkovní prostor, z něhož lidé vejdou do obchodní pasáže a pak centrální haly nádraží. „V právě dokončované pasáži si budou moci koupit svačinu a čekání na vlak si zpříjemnit. A zároveň se provoz kolem nádraží zklidní a bude bezpečnější,“ dodává Hana Chalupská.

Veřejný prostor totiž podle ní dosud neodpovídal množství cestujících ani intenzitě dopravy kolem. „Troufám si říct, že budova nedýchá, že to nestačí. To, že jsme v rámci možností přidali severní vstup, pomůže rozptýlit pohyb cestujících, což je zásadní pro jejich bezpečnost,“ komentuje.

Dopravní situace v okolí českobudějovického vlakového nádraží je sama o sobě nešťastná. Čtyři pruhy frekventované komunikace oddělují nádraží od centra města. Pro přijíždějící osobní vozy je tu obtížné i jen na chvíli zastavit. Z jedné příjezdové strany osobní vůz legálně nezastaví vůbec, z té přilehlé k nádraží je sedm parkovacích míst v režimu Kiss and ride, z toho dvě pro vozíčkáře. Dalších pár míst před budovou bývalé pošty je placených. To neodpovídá potřebám stotisícového města.

Řešení ani rozhodnutí není na architektech rekonstrukce nádraží, nicméně Hana Chalupská připouští, že o tom v Ateliéru A8000 přemýšleli. „I při projektování jsme tyto problémy přinesli na stůl a zdůraznili. Určitě se ještě budou řešit. Aktuálně vzniká malé parkoviště z jižní strany budovy, na ploše, která je zatím oplocena. Budoucí řešení není na nás, nemohu mluvit za zástupce města, ale myslím si, že v blízké budoucnosti nějaké rozhodnutí padne,“ uvádí.

Čtěte také

Nebourat, radši prorazit díru do zdi. Za svůj rodinný dům, který vznikl z menších staveb, dostali architekti cenu

S dopravní situací souvisí i podchod pod Nádražní ulicí. Teď je zavřený a chodcům zůstávají jen dva úzké přechody, z nichž ani jediný není přímo před hlavní budovou. „Fakta jsou taková,“ reaguje architektka, „že podchod je v havarijním stavu. Tak havarijním, že by pravděpodobně nebylo bezpečné jej otevřít pro jakoukoli funkci. Teď bude nutné ho zabezpečit alespoň tak, aby nahoře mohla dál probíhat doprava.“

Za nynějšího stavu nevynikne ani rekonstruovaná budova jako taková. „Když půjdete Lannovou třídou, tak se díváte na zeď prvního nástupiště, nevidíte, že je tam nádraží. To zjistíte až těsně u přechodu. Musíte přejít přes komunikaci, dát se doprava a dostanete se před hlavní vstup. Monumentalitu objektu ani nezaznamenáte, protože přicházíte z boku. My máme čelní fotografie z dronu a z protějších objektů, ta budova je naprosto úžasná. Je velká škoda, že to chodec nevidí,“ konstatuje Hana Chalupská.

Dopravní situaci i genia loci by mohl vyřešit správný finanční a urbanistický impuls. „Dovedu si představit, že se celá silnice před nádražím ponoří pod terén a všechna ta auta tam schováme. Nahoře vznikne prostor, kde bude mít chodec volnost. A budova se nadechne,“ uzavírá architektka.

Celý rozhovor o rekonstrukci vlakového nádraží v Českých Budějovicích, jeho historii, současnosti i budoucnosti s architektkou Hanou Chalupskou si poslechněte online.