Už žádná oplocená betonová ghetta, místa pro skateboardisty mají být otevřená a vlídná, říkají architekti

Kouzlo skateboardingu podle nich spočívá v tom, že se provozuje ve veřejném prostoru a člověk potřebuje jen dobrý povrch a infrastrukturu. To platí i o dalších freestylových sportech, třeba jízdě na koloběžce, kole nebo bruslích.

„V 90. letech se u nás stavěly skateparky s velkými plechovými U-rampami obehnané plotem. Působily spíš jako takové ghetto. Mělo se za to, že skejťáci rovná se feťáci, takže se vytlačovali na okraj měst, aby se o nich nevědělo. Působilo to opravdu nevlídně,“ vzpomíná Martin Hrouda.

V zahraničí ale pochopil, že když veřejný prostor využívají aktivní mladí lidé, přináší to benefity. Barcelona, Kodaň, Berlín nebo Vídeň jsou podle něj důkazem toho, že kde je živo, tam je bezpečno.

Architekti pražského U/U Studia se nezaměřují jen na U-rampy, ale i na jiné prvky a hlavně jejich vhodné zakomponování do městského prostoru. „Snažíme se vytvořit zázemí pro sportovce i kolemjdoucí, kteří se mohou na mladé skateboardisty dívat,“ vysvětluje Jiří Kotal.

„Prostory neoplocujeme, proti tomu bojujeme. Místo má být otevřené, přehledné a vlídné. Součástí našeho týmu je i krajinářská architektka, pracujeme tedy se zelení i dešťovou vodou. Snažíme se kombinovat různé materiály, nechceme jen betonové a ocelové skateparky,“ popisuje.

Čtěte také

Z tankodromu udělali park. Byla to velká výzva, říkají krajinářští architekti o projektu pro Budějovice

Architekti zanechají svou stopu v Českých Budějovicích. Upravili prostor mezi Jihočeskou vědeckou knihovnou na Lidické třídě a Kulturním domem Gerbera. Umístili tam několik umělecko-sportovních prvků, které jsou vhodné pro skateboarding a zároveň poslouží jako mobiliář.

Prvky vytvořili na míru tomuto místu. „Okolí Gerbery fungovalo už v dřívějších letech jako taková mekka pro skateboarding, jelikož tam byl žulový povrch a žulové zídky. Prostor byl vybraný s historickou nostalgií a zadání znělo jasně – s minimálními náklady a minimálním počtem prvků ukázat veřejnosti, co skateboarding ve veřejném prostoru vlastně je,“ říká Jiří Kotal.

„Snažili jsme se použít prvky, které se objevují standardně i ve městě. Před Gerberou je pět schodů, tam instalujeme nové zábradlí vhodné i pro triky. Vytvořili jsme například novou lavičku organického tvaru, která poslouží jak k posezení, tak pro děti a skejťáky. Opravili jsme betonovou zídku, které jsme dali funkční tvar,“ nastiňují architekti.

Celý rozhovor s architekty Martinem Hroudou a Jiřím Kotalem třeba i o tom, jak by mohla vypadat dětská hřiště blízké budoucnosti, si poslechněte online.