S uměním ve veřejném prostoru budějovická radnice nepracuje úplně šťastně, myslí si kritik Jiří Ptáček
Někteří ho vítají, jiní kritizují. Nedávné umístění dřevěného srdce u soutoku řek Malše a Vltavy v Českých Budějovicích vyvolalo rozporuplné reakce. Otázkou výtvarného umění ve veřejném prostoru se dlouhodobě zabývá kritik a kurátor Jiří Ptáček, který v rozhovoru pro Český rozhlas České Budějovice mimo jiné popsal přístupy krajského města v minulosti a dnes.
Jiří Ptáček téma podrobně rozebírá ve své aktuální přednášce s názvem Delfíni na Malši. Ta přímo reaguje na zmíněné dřevěné srdce.
„O umění ve veřejném prostoru Českých Budějovic existují dvě knihy, ale ty mapují dobu do roku 1989 nebo začátek 90. let. V souvislosti s událostmi poslední doby mi přišlo dobré formulovat základní přístupy, podle kterých se tady v posledních třiceti letech postupovalo,“ vysvětluje kritik.
S uměním ve veřejném prostoru podle něj českobudějovická radnice momentálně nepracuje úplně šťastně. „České Budějovice teď nejsou úplně ceněné za to, jak s veřejným prostorem a uměním výtvarného charakteru pracují,“ říká někdejší člen několika odborných komisí.
Přesto se podle Jiřího Ptáčka najdou zdařilé případy. Jedním z nich je výsledek soutěže vyhlášené Národním památkovým ústavem na výzdobu tří nik špitálního kostela Nejsvětější Trojice na Pražské třídě.
„Jsou to takové zjednodušené symboly tří výjevů a světců, konkrétně Pieta, svatá Trojice a svatá Alžběta. Vytvořil je Lukáš Hájek. Původně v nikách byly malby na stejná témata, ale ty zmizely a vůbec se neví, jak vlastně vypadaly. Současné symboly doplňují starou stavbu. Dají se trochu luštit a je to trochu tajemné,“ popisuje Jiří Ptáček.
Celý rozhovor s výtvarným kritikem Jiřím Ptáčkem o umění ve veřejném prostoru si poslechněte online.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
