Když máte samopal u hlavy, tak platíte. Ne vždy jsou zážitky v cizině příjemné, přiznává cestovatel Marek Kovář

„Častokrát se mě lidé ptají, jestli mám chuť vracet se zpět do naší republiky. Já vždy bez rozmyslu odpovídám, že ano. Naše země je krásná, nic nás tu netrápí, nemáme tu zemětřesení, vlny tsunami. Je u nás příjemné klima a popravdě i historická a politická situace je v porovnání se světem dobrá, máme se velmi dobře,“ říká cestovatel Marek Kovář.

Jako vystudovaný matematik, fyzik a ekonom je v práci neustále, protože nemá pevnou pracovní dobu. Díky tomu si dokáže hodiny i dny volna napracovat a pak může cestovat. Vyráží většinou ve dvou až třech lidech. „Kdyby se něco stalo, můžeme si vypomoci,“ vysvětluje.

Marek Kovář putuje s batohem na zádech, upřednostňuje nízkonákladové cestování. „Já jsem třeba dvacet dní v Asii za úplně stejné peníze jako jiní lidé deset dní v Chorvatsku nebo Itálii. Akorát nebydlím v resortu u pláže, ale přespávám ve stanu nebo u domorodců a dbám na to, abych ušetřil na dopravě. Na čem však nešetřím, to jsou místa poznávání, například na vstupech do památek a zajímavých objektů,“ popisuje.

Čtěte také

Sami dva v horách, jen s losy, medvědy a chřestýši. Manželé ušli tisíce kilometrů přes Spojené státy

Cestě vždy předchází důkladné plánování trasy a cílů. „Snažím se načíst maximum doma, udělám si takový itinerář den po dni, co bych chtěl navštívit. Když dorazím na místo, musím se tam zorientovat a zjistit, jestli to, co jsem si naplánoval, je reálné, nebo třeba naopak,“ líčí.

„V některých zemích ujedu sto kilometrů za hodinu, ale někde jinde je neujedu ani za pět hodin. Obvykle mám na první tři noci rezervované ubytování, pak zmapuji podmínky, a když je potřeba, přeplánuju to,“ dodává.

Na svých cestách Marek Kovář zažívá mnoho krásného, ale už se také ocitl v nebezpečí. „V Mexiku si nás vytáhla policejní hlídka s tím, že jsme přesáhli povolenou rychlost. Chtěli v přepočtu přes čtyři tisíce korun, což mi přišlo nespravedlivé, protože pokutovali pouze cizince, takže jsem odmítnul zaplatit. Nicméně kolem zrovna projížděla vojenská hlídka. Policisté si dva vojáky stáhli z korby. A když už máte samopal u hlavy, tak platíte. Stálo mě to veškerou hotovost, kterou jsem tehdy u sebe měl,“ vypráví.

Celý rozhovor s cestovatelem Markem Kovářem si poslechněte online.