Jiří Březina starší: Památka zesnulých
Svátek jménem Památka zesnulých je zajímavý už tím, že tohle jméno má jen v kalendáři. Nikdy jsem nezažil, aby někdo řekl třeba „Na Památku zesnulých zapálíme babičce na hrobě svíčku“, nebo „po Památce zesnulých shrabeme listí na zahradě“.
Jsou to Dušičky a basta. Obvyklá snaha úřadů pojmenovat věci důležitě a nudně tady nějak selhala.
Uctívání nebožtíků bude nejspíš stejně staré jako pohřbívání samo. A pokud je pravda, že své mrtvé pohřbívali už neandrtálci, pak na tenhle svátek nemáme ani copyright. Musí mít kořeny hluboko v dobách, kdy strach z nadpřirozena byl běžnou součástí života a temné síly bylo nutné preventivě udržet v klidu.
Dnes už se nebojíme, že by se nebožtík vrátil a začal strašit, ale stejně ho pro jistotu uplácíme zápalnou obětí. Tedy svíčkou.
V té souvislosti by mě zajímalo, jakou účinnost v prevenci záhrobní hrozby vykazují ta nová hřbitovní světýlka s baterií a LED diodou. Mají správný tvar i barvu, některé i věrně simulují tvar plamene a dokonce snaživě poblikávají, ať fouká nebo ne.
Ale pochybuju, že by nebožtíci přehlédli, že jsou to svíčky falešné. Pokud fandí pokroku, možná to ocení, ale já bych v tomhle kolektivu čekal spíš konzervativní přístup a pak by se mohli i urazit. Se všemi důsledky, které tak dobře známe z hororů.
Každopádně, jestli zajdete na dušičkový hřbitov večer, zjistíte, že na něm není nic ponurého ani strašidelného, a že naopak působí daleko vlídněji než jindy. Skupiny lidí tiše prochází slavnostním svitem rozzářených hrobů, je tam i dost dětí a celkově to připomíná spíš svátek živých než zesnulých.
A člověk přemýšlí, co všechno by chtěl ještě stihnout, než tady budou slavit i jeho.
Související
-
Jiří Březina starší: Změna času
Změny času nemám rád, říkám to rovnou. Nejde jen o to, že po každé změně špatně spím, ale hlavně mi tahle násilná hra s přírodou přijde nesmyslná ze systémového pohledu.
-
Jiří Březina starší: Školní zavazadla
Objem lidského vědění se neustále zvětšuje, což je mimo jiné vidět i na stálém bobtnání školních zavazadel. Připomněl jsem si to začátkem září, když ulice zaplnili školáci.
-
Jiří Březina starší: Klik-klak
Stroj času je zatím jen rekvizitou autorů fantastických románů, ale občas si v čase zacestujeme i bez něj. Mně se to stalo nedávno v jakémsi internetovém hračkářství.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
