Jiří Březina starší: Naše životní prostředí
Životní prostředí je téma vážné, důležité a také pěkně omleté. Když o něm pořád dokola slyším ve zprávách, už ani nevnímám, co ta dvě slova vlastně znamenají.
A v té slovní palbě snadno zapomenu, že kromě tajících ledovců, PET lahví v oceánech a uhlíku v ovzduší existuje ještě naše malé životní prostředí, to, co nás obklopuje zblízka a ve kterém žijeme.
Ne že bych na něm neviděl chyby.
Třeba městská zeleň. Vůbec se mi nelíbí, s jakou lehkostí se ve městě kácí staré stromy, a s ještě menší radostí pozoruju, jak se v roli jejich náhrady objevují mělce zakořeněné exoty, které určitě nebyly laciné, ale první suché léto je zahubí, pokud to dřív nestihnou vandalové. Ty už se ovšem žádné náhrady nedočkají.
Nebo stav silnic a chodníků. Jsou tu kilometry vozovek, na kterých je jízda autem o zuby a na kole málem o život. Jejich stav se léta nemění, jako by spadly do nějaké časové konzervy. Mnoho chodníků se navíc po dešti mění v roztomilou mozaiku bazénků, na jejichž překonání potřebujete obuv do pole.
Ostatně ani provoz na těch silnicích není vždycky důvodem k radosti. Pod našimi okny se občas prohání několik pěkně ostrých motorek a také pár velkých amerických aut, nadupaných osmiválců. Viditelně nemají jiný cíl, než ježdění samo, létají s rachotem sem a tam a zase zpátky rychlostí, které nebude moc chybět do stovky. Lidé na přechodech uskakují a nikdo jim nepomáhá a nikdo je nechrání.
To všechno jsou věci, které bychom mohli změnit daleko snáz než kácení pralesů na druhém konci světa. A začít můžeme rovnou u sebe, třeba tím, že s úsměvem pozdravíme souseda. Protože to lepší životní prostředí určitě zahrnuje i slušnost.
Související
-
Jiří Březina starší: Naše Šumava
Dlouhá léta, skoro celý můj dosavadní život, pro mě byla Šumava symbolem toho, čemu se říká pořádný les. Zdravé vzrostlé stromy, jejichž koruny mizely v nedohlednu.
-
Jiří Březina starší: Fotografie
Fotografie vznikla zrovna v době našeho národního obrození, a tak máme nejspíš štěstí, že obrozencům její vynález unikl. Možná bychom dnes skloňovali nějaké světlokreslení.
-
Jiří Březina starší: Malá vítězství pokroku
Dnes není těžké podlehnout dojmu, že všechno směřuje k horšímu. O dobrou zprávu člověk nezavadí, zato bědování nebere konce. Výrobci šidí na kvalitě, obchodníci na ceně.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
