Jiří Březina starší: Mezinárodní den kosmonautiky
Pokrok v kosmickém výzkumu vypadá úžasně. Každou chvíli tam něco letí, máme spousty fotek okolních planet i vzdálených galaxií a informací pořád přibývá. Přesto se mi ale zdá, jako by nám tenhle obor něco dlužil. A ty dluhy jsou hned dva.
Tím prvním je padesátiletá pauza ve výzkumu Měsíce. Po jeho povrchu se lidé procházeli v roce 69, jen osm let poté, co do vesmíru poprvé nakoukli. A za další dva roky už se kosmonauté po Měsíci vozili v elektromobilu. Vypadalo to, že na tyhle úspěchy něco naváže.
Třeba že vzniknou měsíční osady, lidé začnou dolovat měsíční horniny, vyrábět si z nich kyslík a vodu a posílat na Zem energii ze slunečních elektráren, protože na Měsíci není nikdy pod mrakem. Pak se na přistávacích rampách objeví stánky se suvenýry a rozjede se měsíční turistika.
Nic z toho se ovšem nestalo. Po šesti měsíčních výpravách nastal na padesát let klid a dnešní pokusy o návrat na Měsíc jsou proti tehdejším misím Apollo dost ubohé. Většinou spočívají v tom, že na měsíční povrch dopadne nějaká bedna a k jásotu stačí, když se nerozbije a začne něco vysílat.
A to druhé kosmické zklamání po Měsíci jsou mimozemšťané. Tisíce fotek létajících talířů, záplava konspirací a jak dlouho se jim snažíme dovolat? Pamatuju, že několik let i naše domácí písíčko zkoušelo hledat jejich signály v kosmickém šumu a připojovalo se za tím účelem z obýváku do světové sítě hledačů.
Nenašlo se nic a další pokusy dopadly stejně. A tak i když se zdá teoreticky vyloučené, že bychom byli ve vesmíru sami, zatím to tak stále vypadá.
Mezi námi, tohle zklamání není zas ta velké. Když se podívám, jak se naše civilizace chová sama k sobě, bylo by divné, kdyby setkání s nějakou cizí skončilo čajovým dýchánkem.
Proto bych byl radši pěkně potichu.
Související
-
Jiří Březina starší: Svědomí
Máte čisté svědomí? Těžko se odpovídá, aspoň nám, kteří nemáme ve Vatikánu přihlášku na svatořečení.
-
Jiří Březina starší: Zapomenutá peněženka
Zapomínám odjakživa a věkem se to samozřejmě nelepší. Zapomínám klíče, brýle, mobil, nakoupit, někomu zavolat, někde být... Ten výčet by mohl být pěkně dlouhý.
-
Jiří Březina starší: Den lesů
Někdy to vypadá, že už bude těžké přijít v přírodě na něco podstatného. Ve vesmíru samozřejmě ano, v mořských hlubinách určitě, ale co třeba v obyčejném lese za městem?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
