Jiří Březina starší: Lidský mozek

Tahle informace samozřejmě vyvolala rozruch, protože narušila obecné přesvědčení, že my lidé se ve všech parametrech stále zdokonalujeme, a velikost mozku v tom hraje důležitou roli.

Reakce na zprávu zahrnovaly především její popření. Podle jiných vědců se lidský mozek nezměnil 300 000 let a ta první parta prostě měřila špatně. Jistě elegantní způsob, jak se s problémem vyrovnat.

Další skupina badatelů přispěla tvrzením, že velikost mozku vlastně s rozumovými schopnostmi nijak nesouvisí. To mi přišlo zvláštní. Možná si vzpomenete na ilustrace z biologických učebnic, na kterých jde v zástupu řada živočichů s červeně vybarveným mozkem a člověk na konci té řady velikostí jasně vítězí. Dokud jsme považovali růst mozku za jistý, nikdo tu souvislost nezpochybňoval.

Pak někoho napadlo změřit objemy mozku mnoha žijících lidí současně s jejich IQ, z čehož vyšlo, že lidé s větším mozkem jsou na tom s inteligencí opravdu o trochu líp, i když nijak závratně. A je spousta výjimek. Například Einsteinův mozek prý nebyl velikostí ani průměrný. Ono asi nezáleží jen na objemu krabice, ale i na tom, co je v ní naskládáno.

Což ale nevysvětluje, proč by se náš mozek měl začít zmenšovat zrovna v době, kdy startoval největší rozvoj civilizace, vznikala první města a lidé začínali používat písmo? Že by život v přelidněné společnosti kladl na náš rozum menší nároky než předtím příroda?

Vědci mají nad čím bádat. Za sebe musím říct, že po prvním překvapení už o tom faktu nepochybuju. Viditelných důkazů smršťujících se mozků je všude kolem nás habaděj.