Jiří Březina starší: Za pecí

5. únor 2024

Když letošní zima aspoň pár dnů vypadala jako opravdová zima a mrzlo, jen praštělo, vzpomněl jsem si na pec. Měl jsem to štěstí vyrůstat v chalupě, která pec měla.

Nebyla to tehdy žádná vzácnost, pec byla v každé staré chalupě, protože se v ní dřív pekl chléb. To už jsem nezažil, pro chleba jsme chodili do Jednoty, ale pouťové koláče z pece jsem ještě jedl.

Pro nás děti byla ale pec daleko zajímavější zvenku, přesněji shora. Strávil jsem na ní hodně času, protože hřála takovým vlídným pomalým teplem, které vám žádný přímotop ani radiátor nedá.

Když jsme třeba v zimě přišli promrzlí a promáčení z klouzačky, skočili jsme rovnou za pec. Bylo to nutné, protože jsme prolézali závěje v obyčejných teplácích, které se po hodině stavby tunelů a iglú daly ždímat, pokud na nás rovnou nezmrzly.

Nejspíš jen díky peci jsme se úspěšně vyhýbali nachlazení, protože jinak v chalupě žádné vedro nebylo. A když nás nějaký neduh přece jen dostihl, byla pec ideální místo k vypocení.

Pec měla ale i jiné výhody. Byla to skvělá vyvýšená pozorovatelna, ze které byl dokonalý přehled o dění v chalupě i za okny. A když se u nás sešli sousedé, sedli kolem stolu a začali povídat, my na peci jsme hltali každé slovo. Tak jsem vyslechl spoustu příběhů z války, která se mi tenkrát zdála strašně vzdálená, a divil jsem se, že to rodiče po dvaceti letech ještě zajímá. Dneska je chápu líp.

Když mi bylo asi deset, rodiče chalupu přestavěli a pec dali pryč. Mysleli to dobře, chtěli nám dopřát modernější bydlení, ale ta místnost ztratila duši a velká okna ani sektorový nábytek nemohly pec nahradit. Dodnes si pamatuju, jak se mi její teplý žlábkovaný povrch krásně otiskoval do kůže.

autor: Jiří Březina starší | zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.

Václav Žmolík, moderátor

tajuplny_ostrov.jpg

Tajuplný ostrov

Koupit

Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.