Jiří Březina mladší: Proč čteme detektivky
Jako autor detektivek dostávám často poměrně jednoduchou otázku. Proč jsou detektivky tak populární? Co na nich lidi vidí? Ta otázka mě vždycky donutí se zamyslet.
Těch důvodů je totiž hodně a zjistit, který je ten pravý, asi nebude úplně snadné.
Téměř každá detektivka přece začíná vraždou, ty zahraniční dost často pěkně krvavou a surovou. Znamená to tedy, že lidí čtou kriminálky proto, že je přitahuje násilí a smrt? Je to možné.
Ale třeba je čtou také proto, že rádi řeší záhady. Že se spolu s detektivem snaží přijít na to, co se opravdu stalo a kdo je pachatelem. A čtenářské uspokojení tkví v tom, že se jejich odhad vyplnil.
Anebo se lidi rádi bojí, užívají si napětí? Jak pohodlné je bát se v teplém křesle o život hlavní postavy, kterou šílený zabiják pronásleduje deštěm zmáčenými ulicemi!
Podle mě je důležitou esencí detektivky dobrý příběh. A ten čtenáře láká. Detektivky mají známé schéma, na začátku je zločin, na konci pachatel v poutech. Když takovou knihu otevíráme, víme, do čeho jdeme.
Ale to hlavní, proč máme detektivky rádi, je podle mého názoru boj dobra se zlem. Je to ten odvěký souboj světla a tmy, který sledujeme už od pohádek. V těch musí princ zabít draka. A nakonec se to vždycky podaří.
V detektivkách, těch pohádkách pro dospělé, máme sice trochu jiné prince a jiné draky, ale princip je pořád stejný. Ať je zlo jakkoli silné, dobro nakonec vítězí.
A proto se těch příběhů nemůžeme nabažit.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
