Jiří Březina: Cibule na klacku

12. červenec 2021

Rozhlasový sloupek

Jako asi všichni Češi si užívám posezení u ohně. Určitě to znáte: pohoda, klid, povídá se, prostě letní idyla.

K takovému táboráku také nerozlučně patří opékání buřtů. Máte rádi opékání buřtů? Vsadím se, že většina z vás ano. Já tak napůl. Opékání ano, buřty ne. Ani špekáčky. Vlastně ani nevím, jaký je mezi nimi rozdíl, vím jen, že je zrovna nemusím.

Ale sedět u ohně a neopékat, to prostě nejde. Takže jsem většinou vždycky jeden takový špekáček opekl a víceméně z povinnosti snědl.

Až před rokem se stalo něco, co zcela změnilo můj život, nebo aspoň tu jeho část, kterou trávím sezením u ohně. Kamarád jednou k táboráku přinesl dvě kila cibule. Jednu si oloupal, napíchl na klacek a začal opékat.

Nedůvěřivě jsme ho okukovali, ale postupně nás přemohla zvědavost. Netrvalo to dlouho a po cibuli se jen zaprášilo.

Jak se totiž ukázalo, opékaná cibule je mimořádná pochoutka. Stačí ji nechat trochu ožehnout a vnější vrstva je krásně prohřátá, šťavnatá a příjemně sladká. A nejlepší na tom je, že těch vrstev je tam hned několik, takže jedna cibule vám vystačí pomalu na celý večer.

O tom, že je to zdravější než špekáček, snad ani nemusím hovořit. Zkuste to taky, třeba zachutná i vám.

autor: Jiří Březina starší