Jiří Březina: Vysvědčení
Pamatujete si, co jste měli na vysvědčení ve třetí třídě? Skoro bych se vsadil, že ne. Možná si matně pamatujete poslední vysvědčení ze základní školy, také třeba, jaké známky se skvěly na tom maturitním, ale jinak se všechny ty jedničky, dvojky, trojky a asi i čtyřky a pětky člověku už dávno vykouřily z hlavy.
Je tady ale ještě jedno vysvědčení, které si v sobě tak trochu neseme do života. To z první třídy. Je totiž završením naší první vážnější kolize se vzdělávacím systémem.
Já jsem měl v první třídě samé jedničky. Neříkám to proto, že bych se chtěl vytahovat. Mám velmi silné podezření, že je měli také všichni spolužáci a spolužačky. A i když na první roky pod taktovkou socialisticky kované učitelky nevzpomínám zrovna s láskou, ty jedničky byly fajn.
Mám teď doma prvňáka, který si právě dnes pro to svoje první vysvědčení půjde. Teprve teď si uvědomuju, kolik se toho takové dítě musí naučit. Sedět na zadku, udržet pozornost po tři čtvrtě hodiny. A k tomu číst, psát, počítat.
Nezapomněl jsem na něco? Ano, zapomněl – to vše v podmínkách uzávěry škol, nalepení na monitoru počítače nebo ve spolupráci s pedagogicky bezradnými rodiči.
To poslední navíc neplatí jen pro prvňáky, v mnohem větší míře se to dotklo starších žáků a studentů.
Z toho mi vyplývá, že letos by si ty „samý“ zasloužili všichni.
Související
-
Martina Adlerová: Vždy ve střehu
Patřím bohužel mezi úzkostné matky. Celé dětství provázím ty své drobečky neurotickým pohledem a předvídám, co všechno by se mohlo stát.
-
Jiří Březina: Cibule na klacku
Jako asi všichni Češi si užívám posezení u ohně. Určitě to znáte: pohoda, klid, povídá se, prostě letní idyla.
-
Jan Cempírek: Kluci a kráska u vody
Byl horký den a já ležel na pláži u Bezdreva. Nedaleko se slunila slečna, nahoře bez. Popravdě, darů měla na rozdávání a dobře o tom věděla. Takže jsem pokukoval.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Tohle není povídání na dobrou noc, k zamyšlení určitě.
moderátor Jan Pokorný
Tata a jeho syn
Autorské povídky známého divadelníka a spisovatele A. G. v jeho vlastním podání. Tata a jeho syn je sbírkou úsměvných příběhů na motivy skutečných událostí, ovšem ve skutečných kulisách a především ve skutečné době.
