Jihočeské hranice se od roku 1918 několikrát razantně změnily. Okupanti si často jako trofej odváželi hraniční sloupy

25. únor 2024

Ve Vltavínu připomeneme, že hranice státu byly, jsou a budou vždycky důležité, zvláště s ohledem na hořkou zkušenost Československé republiky v posledním století. A také zjistíte, co jsou to pateříkové hutě a že i šlechtic může mít v erbu vidle.

Projdeme se místnostmi Regionálního muzea v Českém Krumlově, kde historička a kurátorka Vladimíra Podaná společně s publicistou a externím kurátorem Janem Ciglbauerem připravovali dvě výstavy a už jejich názvy zní zajímavě – Tenkrát na hranici a Krajina pod palbou.

Výstava Tenkrát na hranici pojednává o ostraze státních hranic na Českokrumlovsku v letech 1918 až 2007. A Krajina pod palbou je o vojenském újezdu v Boleticích.

Natočili jsme jednak zajímavosti o obou výstavách, ale hlavně také o historii a tom, jak byly, jsou a podle všeho vždycky budou hranice důležité. Zkrátka, jak se říká – odtud potud. Což platí v osobních vztazích a prostoru, ale historii a budoucnosti jakéhokoliv státu.

Jan Ciglbauer mimo jiné připomíná, že jihočeské hranice se od roku 1918 několikrát razantně změnily. A první, co často mizelo, byly hraniční sloupy. Okupanti si je totiž odváželi jako trofej.

Z instalace výstavy Tenkrát v pohraničí

V seriálu Václava Rameše, ředitele Státního oblastního archivu v Třeboni, o rodových erbech jihočeských šlechtických rodů už jsme slyšeli o Švambercích, Krajířích z Krajku, o rodu Kaleniců a pochopitelně o Rožmbercích. V tomto vydání Vltavínu připomene jednu velkou zvláštnost, protože šlechtické rody mívaly ve znaku leccos – medvědy, býky, labutě, ale aby někdo měl v erbu vidle...?

Spisovatel Vlastimil Vondruška natočil pro Český rozhlas v roce 2004 seriál Historické obrázky. V tomto případě se dozvíte, co nevíte o pateříkových hutích.

Spustit audio

Související