Jedním z muklů, kteří přišli z koncentračního tábora do Nových Hradů, byl můj táta, prozrazuje Jan Spálený
„Nové Hrady jsou mým poutem k jihu Čech silnějším, ale také nejdramatičtějším. Cítím se být Jihočechem, neboť moje maminka pochází z Kardašovy Řečice. V Nových Hradech jsem zažil poválečná léta. Odchod Němců, příchod náhradní populace z různých nečekaných zemí a také vězňů z koncentračních táborů,“ vypráví hudebník Jan Spálený v cyklu Jihočeši o svém dětství v Nových Hradech.
„A jedním z těch muklů z koncentračního tábora Bergen-Belsen byl můj táta, který mě měl tady s sebou. Mně byly asi tři roky a tady se děly věci, který jsem nerozuměl. Ale všichni ti lidi kolem, ať mluvili jakýmkoli jazykem, byli ke mně vstřícní a hodní. A to bylo něco, co se nedá zapomenout,“ líčí.
Jan Spálený patří mezi mimořádné osobnosti české hudby. Charismatický zpěvák, multiinstrumentalista, kapelník skupin Apollo Beat a ASPM je autorem a tvůrcem velmi významných alb jako Edison nebo Signál času, hudebním režisérem, rozhlasákem a moudrým člověkem.
Ve svém dosavadním životě hrál bigbít, jazz, pop, dixieland, swing i jiné žánry, ale nejbližší je mu bluesové šansoniérství. A ještě jedna blízkost Jana Spáleného, jehož o něco mladší bratr Petr je coby zpěvák legendou české pop music, by měla být zvláště v tomto pořadu vyzdvihnuta, a to je jeho emocionálně silný vztah k jihu Čech a zejména k místu, kde se narodila i nahrávka kdysi velkého šlágru Waldemara Matušky Tereza, tedy Cuknštejnu v Terčině údolí u Nových Hradů. Tato píseň jihočeské povídání Jana Spáleného také symbolicky uvede.
Mohlo by vás zajímat
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
