Jedním z muklů, kteří přišli z koncentračního tábora do Nových Hradů, byl můj táta, prozrazuje Jan Spálený
„Nové Hrady jsou mým poutem k jihu Čech silnějším, ale také nejdramatičtějším. Cítím se být Jihočechem, neboť moje maminka pochází z Kardašovy Řečice. V Nových Hradech jsem zažil poválečná léta. Odchod Němců, příchod náhradní populace z různých nečekaných zemí a také vězňů z koncentračních táborů,“ vypráví hudebník Jan Spálený v cyklu Jihočeši o svém dětství v Nových Hradech.
„A jedním z těch muklů z koncentračního tábora Bergen-Belsen byl můj táta, který mě měl tady s sebou. Mně byly asi tři roky a tady se děly věci, který jsem nerozuměl. Ale všichni ti lidi kolem, ať mluvili jakýmkoli jazykem, byli ke mně vstřícní a hodní. A to bylo něco, co se nedá zapomenout,“ líčí.
Jan Spálený patří mezi mimořádné osobnosti české hudby. Charismatický zpěvák, multiinstrumentalista, kapelník skupin Apollo Beat a ASPM je autorem a tvůrcem velmi významných alb jako Edison nebo Signál času, hudebním režisérem, rozhlasákem a moudrým člověkem.
Ve svém dosavadním životě hrál bigbít, jazz, pop, dixieland, swing i jiné žánry, ale nejbližší je mu bluesové šansoniérství. A ještě jedna blízkost Jana Spáleného, jehož o něco mladší bratr Petr je coby zpěvák legendou české pop music, by měla být zvláště v tomto pořadu vyzdvihnuta, a to je jeho emocionálně silný vztah k jihu Čech a zejména k místu, kde se narodila i nahrávka kdysi velkého šlágru Waldemara Matušky Tereza, tedy Cuknštejnu v Terčině údolí u Nových Hradů. Tato píseň jihočeské povídání Jana Spáleného také symbolicky uvede.
Související
-
Dědeček ředitele Jihočeské filharmonie Otakara Svobody byl prvním českým starostou Budějovic
„V Praze, která je zahleděna sama do sebe, se o tomto orchestru nevědělo. Jihočeská komorní filharmonie byla trochu utajená, tak jsem měl dobrou šanci s tím něco udělat.“
-
Návraty legendární zpěvačky Marty Kubišové do časů jejího českobudějovického dětství
„To, co jsem zažila v Budějovicích mě nabilo na celý život. A když jsem měla pocit, že se mé cesty neubírají šťastným směrem, vzpomínky na jižní Čechy mě stále posilovaly.“
-
Jiří Veisser dlouho chtěl chalupu na jihu Čech, kvůli kapele Šance se nakonec přestěhoval natrvalo
Rangers, to byl od šedesátých let fenomén v české populární hudbě s countryovým či folkovým zabarvením. Tato kapela na sebe navázala dlouhodobou velikou popularitu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
3x Karel Klostermann
Komplet obsahuje dva šumavské romány Ze světa lesních samot, V ráji šumavském a povídkový soubor Mrtví se nevracejí z pera klasika české literatury Karla Klostermanna (1848 - 1923), který tomuto kraji zasvětil celé své dílo.
