Jedinou cestou k trvalému zhubnutí je správný jídelníček a pohyb, připomíná lékařka

25. únor 2020

Předjaří je tady! Pomalu svlékáme kabáty a kozačky a chceme dobře vypadat. Je právě tento čas vhodným obdobím pro redukční dietu nebo dokonce půst? Odpovídá lékařka Marie Skalská, kardioložka, specialistka na redukci hmotnosti, pohybové aktivity a životní styl, zakladatelka Profitinstitutu Praha.

Bylo by báječné, kdyby se tělo tak, jako se na zimu obaluje, na léto zase tuku zbavovalo. Tak to ale bohužel nefunguje. Náš životní styl v ročních obdobích se od sebe tak diametrálně neliší jako dřív. V zimě si svítíme, topíme, a tak přirozeně nespotřebováváme uloženou energii. Ani teď nám tedy hubnutí nepůjde samo.

Tělu tedy budeme muset pomoci. Jak?
Řešení není zkratkovité. Jde o nastavení zdravého životního stylu, přičemž se musíme smířit s tím, že výsledek nebude hned, ale je to dlouhodobá záležitost. Kromě jídelníčku je součástí redukce i pohyb. A s prodlužujícím se dnem se úplně nabízejí aktivity venku. Využijme toho, stejně jako větší dostupnosti čerstvé zeleniny. Jídelníček a pohyb jsou dva správné klíče do zámku k redukci hmotnosti.

Jarní očista, předvelikonoční půst – je to dobrý nápad?
Teď jsou módní hlavně přerušované půsty. Nedávno vyšla studie, která rok pečlivě srovnávala osoby s dobře, pestře poskládaným jídelníčkem a klasickým jídelním schématem snídaně – oběd – večeře + svačiny. Druhou skupinou byli lidé, kteří dodržovali přerušované hladovění. Výsledek? Redukce hmotnosti vyšla úplně stejně. A co víc, úplně stejně vyšly i zdravotní efekty.

Čtěte také

Přerušované hladovění tedy ano nebo ne?
Ze studie vyplývá, že se nemusíme trápit hlady, stačí rozumně jíst. Každému ale vyhovuje něco jiného. Někdo možná uvítá pevně nastavený režim podobný přerušovanému půstu – a to mu pomůže začít. A naopak pro jiného platí, že čím je změna méně násilná, tím spíš u zdravého jídelníčku dlouhodobě vydrží. Trvá tři týdny, než si nový zvyk vezmeme za svůj. A tři až čtyři měsíce, než se na změnu adaptujeme. Je tedy třeba vytrvat, pak už je to snazší.

Jaká jsou rizika hladovění?
Opatrně s drastickým snižováním energetického příjmu. Výsledkem bude podrážděnost a únava, což jsou vždycky známky, že tělu něco chybí. Většině z nás také nedělají dobře dlouhé odstupy mezi jídly. Jestliže je člověku hlady až mdlo a točí se mu hlava, pak okamžitou pomocí je něco sladkého – cukr je energie pro mozek, stačí sklenička džusu. Také je potřeba si uvědomit, že až půst skončí a začneme normálně jíst, přijaté sacharidy na sebe navážou vodu a my ta kila rychle nabereme zpátky. V tom je záludnost různých ketodiet s vyloučením příloh.

Náhražky stravy – mohou fungovat?
Krátkodobě fungují. Ale pak se stane, že člověku chybí krabička, on se dostane do stresu a dietní stravování se bortí. Najednou neví, co jíst, sní vše, co mu přijde pod ruku. Proto jsem zastáncem celkové změny životního stylu, ne omezení na čas. Samozřejmě krabička velmi dobře poslouží tehdy, pokud se nestíháme naobědvat a řešili bychom to bagetou z benzínky, ale snídani a večeři – i ze sociálního hlediska – by bylo dobré připravit si doma a konzumovat s rodinou.

Je zdravé jíst „amarouny“ řadu měsíců?
Záleží na druhu. Některé firmy dokáží přesně nastavit jídlo podle potřeb člověka a nic mu neschází, ale práškové diety rozpustné ve vodě způsobují efekt líného střeva. Je to totiž tekutá strava. Lidé nejsou nuceni trávit, mechanika trávení se poškodí. Je třeba zařazovat vlákninu a tuhá sousta.

Čtěte také

Jaký je tedy hubnoucí jídelníček podle osvědčených pravidel?
Než začnete, věnujte tři čtyři dny tomu, že budete jíst tak, jak jste zvyklí. Zapisujte si vše, co jste snědli, a spočtěte si svůj energetický příjem. Pak většinou stačí snížit jej o 10 procent. Přitom v jídelníčku pozměníme složení tak, abychom energii získávali z potřebných živin. Cukry, tuky a bílkoviny nesmíme nikdy vynechat. Za normálních okolností čerpáme asi polovinu energie ze sacharidů, třetinu z tuků a 15 až 20 procent z bílkovin. Změna spočívá v tom, že snížíme obsah sacharidů asi na 40 procent a navýšíme množství bílkovin. V praxi to vypadá tak, že snížíme množství pečiva, příloha tvoří asi čtvrtinu talíře, bílkovina (maso, mléčné výrobky, ale i oříšky) je součástí každého jídla během dne.

Jak tedy využít jaro ke zdravějšímu životnímu stylu?
Sluníčko dodá vitamín D, který nám přes zimu tolik chyběl a který pomáhá metabolismu, ovlivňuje naše hormonální nastavení, působí pozitivně na srdce, snižuje únavu a zvedá náladu. Jak můžete, vyběhněte ven. Doporučuje se pobýt na přímém slunci 15 minut denně, vystavit mu asi čtvrtinu kůže, to je například obličej, dekolt, ruce, a to bez ochranného krému. Většině české populace, vyčerpané z nedostatku slunečního světla, to udělá velmi dobře. Přidejte pohyb na čerstvém vzduchu, čerstvou zeleninu a ovoce do jídelníčku, ten si rozdělte do pravidelných porcí – a ono to půjde!

Spustit audio

Související