Jan Štifter: Velký pátek
Naučil jsem se vnímat Velikonoce celkem pozdě – jako děti jsme na pohlednice psávali, že přátelům a známým přejeme krásné prožití svátků jara, ty dny pro mě neměly sílu.
Když jsem se pak poprvé ocitl na velikonoční mši, té hlavní, večerní, kdy se ze tmy vstupuje do světla, začaly ke mně „svátky jara“ promlouvat jinými slovy – víc než zajíce a pomlázku jsem v nich najednou viděl člověka – a jako člověka sama sebe, který odněkud někam jde a o něco se snaží. Je tu na chvíli a nechce tu být špatně.
Těch 40 dní postu je ideální období pro to, aby se člověk o něco pokusil – je to daleko lepší čas na předsevzetí než Silvestr a Nový rok, protože několikatýdenní etapa dokáže zbavit zlozvyků a ukázat cestu.
Ústí k zázraku: přesvědčení, že nemožné neexistuje, že stojí za to někam směřovat, něčemu věřit, doufat, mít naději, spoléhat se – to všechno jsou slova, která si spojuji s velikonočním zázrakem.
Tyhle dny jako by byly stvořené pro nahlížení do sebe, na diskusi se sebou samým o tom, jaký chci být – a kým ve skutečnosti jsem. Přeji krásné a naplněné Velikonoce.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A s poslední rozhlasovou nahrávkou Josefa Skupy? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Hurvínkovy příhody 5
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka