Jan Štifter: V těch dávných dobách
Podělil jsem se s přáteli na Facebooku o jeden dotaz naší šestileté Medy – chtěla vyprávět o tom, jaký býval svět, když jsme se potkali s její maminkou, a použila pozoruhodnou formulaci: ptala se mě, jaké to bývalo v těch dávných dobách…
Asi není překvapující, že tahle generace má všechna KDYSI v jednom zamotaném balíku: Tomáš Garrigue Masaryk mohl klidně jezdit na Pražský hrad na ochočeném dinosaurovi, jeskynní malby malovali při dlouhých chvílích při výpadcích wifi naši pradědečkové.
Pro Medu, která se pořád ještě rozkoukává – její paměť sahá tak tři roky dozadu a vědění skládá z informací od nás a paní učitelky, je cokoliv staršího než včerejší noviny skutečně pravěk.
Ale jak jsem zjistil, není sama. Přátelé na Facebooku se se mnou podělili o své rozhovory s dětmi a vnoučaty. „Naše první dítě říkalo tomu období Starodávno. Když jste ve starodávnu byli malí, hráli jste si s legem?“ pochlubila se třeba jedna známá. A druhá to tak hezky uzavřela: „Toho dne bylo krásně. Iguanodon klidně přežvykoval obří plavuni...“
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
