Jan Štifter: Hlavní v Gmündu
Mám rád to toulání při státní hranici, kdy člověk netuší, jestli je na jedné nebo druhé straně, stejně jako to mívaly generace našich předků, jen totalitní režimy stavěly mezi příbuzné z pohraničních vesnic stěny a dráty a pěstovaly nenávist.
Mám rád ten pocit, kdy člověk projede přes opuštěnou celnici a ze všech stran to na něj křičí, že je zase doma – stejně tak se raduju z toho, jak zase vesnice na jedné i druhé straně propojují sňatky, přátelství nebo cyklostezky – jen to jde pomalu a dost ztuha, co srůstalo stovky let, nezahojí po dlouhé odmlce jedna generace.
Někdy se stydím – třeba za České Velenice, jejich trpaslíky a nevěstince, ale nakonec tahle nabídka jen reflektuje poptávku na druhé straně hranice.
A jindy zase obdivně sleduju, když slyším lámanou češtinu z úst Rakušanky, která se rozhodla, že se naučí řeč, kterou ještě trochu znali rodiče.
Kdykoliv jedu do Gmündu, čekám, jestli už konečně upravili hlavní silnici, pořád ještě z Rakouska nevede do Čech, stáčí se podle hranice, ještě 35 let po „sametu“ najíždíme z vedlejší. Je to otázka času, věřím. Až jednou povede hlavní cesta Velenice – Gmünd, svět bude zase o trochu víc v pořádku.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
