Jan Flaška: Punč na kruhovém objezdu

Je až neuvěřitelné, kolik vánoční atmosféry lze nahňácat do jediného hektaru. Ve vzduchu se tu mísí vůně punče, oříšků, projíždějících aut a přepáleného tuku. Prodejci ve stáncích vás lákají na klobásu mastnou jako její cena a velkou jako zažívací potíže, které se dostaví po její konzumaci. Děti zatouží po tradičním staročeském trdelníku, který staří Čechové tradičně vyrábějí již od roku 2004 podle rumunského receptu, který k nám ze Slovenska kdysi přivezlo maďarské vojsko. Kromě jídla tu jsou k mání i ponožky, ozdoby, punč, ponožky, čepice, ponožky, ozdoby, punč, punč, punč a ponožky, takže si vybere opravdu každý, zejména pokud shání ponožky.

Také si můžete zabruslit na kluzišti kolem kašny. Mně z toho vynechte. Já na bruslích stál naposledy ve svých šesti letech a i tehdy jsem na nich spíš padal, než stál. Kdybych dnes cítil chuť upadnout, radši než na ledě kolem kašny si udělám kolečko po stáncích s ohřátými kapalinami. Chutnají sice jako rozvařené bonpari, zato se ale po nich krásně motá hlava.

Pokud jste na trhu s dětmi, určitě jim kupte jízdu na ruském kole. Není úplně laciná, ale ten zážitek, kdy vy stojíte na pevné zemi, kdežto vaše děti ve vzduchu po vás nemohou nic chtít, stojí za každou korunu.

Budějovický advent ale nejsou jen atrakce. Kulturní program tu zajištují zmrzlí hudebníci, co ztuhlými prsty provozují hudbu do obřích amplionů. I Tichá noc z nich hraje tak nahlas, že vám z toho v puse rachtají plomby.

Snad se to nezdá, ale mám ty trhy vlastně rád. Hlavně když se před radnicí konečně rozsvítí vánoční strom, jehož světelná show připomíná start raketoplánu. Je to proto, aby nám připomněl, že se máme odpoutat od svých pozemských starostí a alespoň občas upnout zrak k nebi a připomenout si, že existují věci, které přesahují naše chápání.

Například účet za elektřinu, kterou ten strom za advent sežere.