Jan Flaška: Konečně kroužky, co by děti bavily

Nezbývalo než je přihlásit do kroužků. Ty nejlepší už byly samozřejmě plné. Vybídl jsem tedy děti, aby si vybraly alespoň mezi kroužkem paličkování krajek a filatelií pro začátečníky, ale tvářily se, jako kdybych jim snědl internet. Ani žádný jiný kroužek jim nebyl po chuti. A já si myslím, že je čas tyhle zájmové aktivity modernizovat.

Třeba takový kroužek přežití. Ne v divočině. Skutečnou výzvou je přežít odpoledne v obchodním centru o slevovém víkendu. Najít v centru města neplacené parkovací místo. Zvládnout orientační běh uprostřed dopravní zácpy. Děti by se taky naučily najít fast foody jen po čichu nebo přežít tři hodiny bez wifi.

Úspěch by měl určitě i kroužek neviditelnosti, kde by se dozvěděly, jak se schovat před domácími pracemi a vyzkoušely by si i strategie nenápadného úniku z rodičovské přednášky o tom, proč by měly trávit méně času na mobilu.

Kroužek impulzivních nákupů by jim zase pomohl s orientací ve složitém systému akcí, slev, výhodných nabídek, věrnostních karet, splátek, online nákupů a bonusových bodíků. A hlavně by se v něm dozvěděly, jak zvládat výčitky svědomí při nákupu věcí, co jim nikdy k ničemu nebudou.

A víte, jak všichni říkají, že bychom měli své emoce ventilovat? Nesmysl. V reálném světě nikdo neřeší problémy otevřeně. V oddílu pasivní agrese by děti trénovaly, jak ostatním říkat věci jako „Ty si asi myslíš, že ti to sluší, viď?“ nebo „Aspoň jsi to zkusil. Já to teď po tobě udělám pořádně.“

Úspěch by určitě měl i influencerský kroužek, kroužek tiktokových tanečků nebo kroužek internetových memů. Sám bych mohl vést Klub pokročilé prokrastinace. Ale až někdy jindy.