Jan Flaška: Inovační pud
Moje žena výborně vaří. Já umím uvařit jenom palačinky a pizzu z krabice. Nebýt jí, dávno bych zemřel na kurděje nebo na otravu igelitem. Její vaření má ale jednu zvláštnost.
Občas se jí nějaké jídlo obzvlášť povede a já jsem z něj tak nadšený, že nejenže nešetřím slovy chvály, ale dokonce si ho ani nepřisolím. Žena se pak potěšeně usmívá a to jídlo už nikdy v životě znovu neudělá.
Po čase sice dostanu na talíř něco, co připomíná onu původní pochoutku, ale stačí párkrát žvýknout a zjistím, že to nějak není ono. „Máš to moc dobrý,“ vstupuju opatrně do minového pole, „ale posledně mi to chutnalo nějak víc.“
„Říkala jsem si, že to chce změnu,“ odpovídá žena, „tak jsem to vylepšila.“ Po krátkém výslechu se ukazuje, že aby byla dobrota ještě chutnější a zdravější, vylepšila ji žena celozrnnou moukou namísto obyčejné, místo cukru použila melasu a nastrouhala do ní řepu. Nevyčítám jí to. Žene ji totiž vrozený inovační pud.
Inovační pud je věc, která člověka nutí, aby věci vylepšoval tak dlouho, dokud je úplně nezprasí. Kuchařka vylepšuje jídla až k úplné nepoživatelnosti. Já zase – jako každý domácí kutil – dokážu přetvořit dokonale funkční předměty v hlavolamy, jejichž účel a ovládání chápu jenom já sám.
A takový organizátor skromné sousedské slavnosti zase neustále obohacuje její program. Původně šlo o setkání lidí z ulice, kteří si popovídali a ochutnali přitom, co kdo uvařil a napekl. Úspěch akce si ovšem vyžádal její postupné bobtnání. Napřesrok přibyly stánky s občerstvením a taneční vystoupení. Další rok soutěže a žongléři. Potom se přidala diskotéka, sponzoři, apokalypsa a skákací hrad. Z výsledné sousedské slavnosti pak všichni sousedi zdrhají někam, kde se dá v klidu popovídat.
Inovační pud mají lidé prostě vrozený. Dokonce i pizza, která se mi teď peče v troubě, se na krabici chlubí „novou vylepšenou recepturou“. Nejspíš v ní bude melasa a řepa. Jestli jo, tak ji jíst nebudu. Ale vezmu ji sousedům k ochutnání – máme totiž v ulici sousedskou slavnost.
Související
-
Jan Flaška: Zadejte cíl cesty
Největším vynálezem lidstva je bezesporu kolo. Jako součást bicyklu nebo automobilu umožňuje člověku pohodlný přesun na delší vzdálenosti a mně umožňuje ztratit se.
-
-
Jan Flaška: Až budete mít prohlédnuto, postupujte dále
Nedávno jsme navštívili jeden nádherný starobylý hrad. Větší dojem než všechny jeho interiéry na mě ale udělala jakási paní, která na nádvoří zoufale křičela na své děti.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
