Jan Cempírek: Nevyžádané dárky z cest
Moji milí rodinní příslušníci, kamarádky, kamarádi, tento letní Rozhlasový sloupek píši vám. A sobě též. Bude o nevyžádaných dárcích z cest.
Ano, moji drazí. Léto je v plném proudu, všichni jsme se rozprchli do světa, a protože si v těch různých dálavách na sebe vzpomeneme, přivážíme k potěše blízkých různé dárkové pitomosti, jakože „tady máš dáreček z mejch cest“.
Jinými slovy – kravinky, kýče a více či méně nevkusné suvenýry, které pak plní naše příbytky. Tu se na poličce leskne zmenšenina Eiffelovky od tchýně, vedle padá prach na matrjošku od kamaráda a opodál stojí sádrový modýlek Cheopsovy pyramidy darovaný kolegou z práce. To vše ve společnosti roztomile barevných šutříků z horských potoků snad z Alp nebo Himaláje od zeťáka, lastury od sestry asi z Bali nebo Dominikány, kdo si má pamatovat, kde ségra furt courá, a tak dále a tak dále.
Naše domovy se prostě během let nepozorovaně stávají krámky se suvenýry. Proto udělejme dohodu. Přehlédněme očima tuto galérku importované dovolenkové veteše na poličkách a ve skříňkách a zvolejme dost! A plácněme si, že letos, letos to bude jinak!
O dárky z cest přijít pochopitelně nechce nikdo, to ne! Ale – nejlepší dárek je ten, který se dá vypít, nebo sníst. Švýcarsko – čokoláda. Mňam! Francie – víno. Olé! Rakousko – Mozartovy koule. Hmm... Každá země má nějakou tu svou laskominu, pochutinu, popitinu.
Proto moji drazí rodinní příslušníci, kamarádky, kamarádi, darujme si od nynějška po dovolených jídlo, dobrůtky, šmakes, pane Mates! Kterými se navzájem potěšíme, a především je pak nikdo nemusí léta vystavovat na poličkách jako vzácné a nevyžádané relikvie.
Láska přece prochází žaludkem a dovezená poživatina je tím nejlepším důkazem náklonosti, kterým se můžeme po návratu z cest počastovat navzájem. Určitě lepším důkazem než šestadvacátá magnetka na ledničku. No ne?
Související
-
Jan Cempírek: Na přejezdu
Dojel jsem na kole k železničnímu přejezdu kdesi na budějovické periferii. Byly spadlé šraňky, před nimi už čekalo několik aut, červená světla mrkala. Zastavil jsem.
-
Jan Cempírek: Vivat narozeniny!
Dneska mám narozeniny. Děkuji, není zač. Jasně, všichni máme někdy narozeniny, tak jakýpak copak. Ale když se dívám ven na to radostné, časně letní ráno, říkám si – jupíí!
-
Jan Cempírek: Den na oslavu špeků
Jako student jsem kdysi hledal brigádu. Jednou jsem se tak dostal na náborovou akci jisté firmy z oblasti diet a zdravé výživy. Hlavní roli náboráře hrál výřečný muž.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
