Jak být spokojenější? Neporovnávat se, neztrácet naději a vytvořit si svůj prostor, radí Petr Ludwig

Představme si, že průměrnému Čechovi se momentálně moc nedaří. Neuspokojuje ho práce, zlobí ho děti a manželka, štve ho politika a teď mu navíc leccos vzala velká voda. Jak má znovu získat životní spokojenost? Jak odolat negativním vlivům?

„V první řadě, život je těžkej. A byl těžkej vždycky. Když se člověk podívá na to, co se dělo před padesáti, před sto lety, první světová válka, druhá, tak si uvědomí, že teď zažíváme nejdelší období míru na našem území v historii,“ zdůrazňuje Petr Ludwig.

„Často míváme pocit,“ pokračuje, „že naši prapraprarodiče žili jakousi idylku na svém políčku, nad tím svítilo sluníčko. Ale ono to tak zdaleka nebylo. Když je bolel zub, museli ke kováři, průměrná délka dožití byla ještě před sto lety 35 až 40 let. Dětská úmrtnost byla taková, že každé třetí dítě se nedožilo dospělosti. Když se podíváte do svého rodokmenu, tak třetina jmen je přeškrtnutých.“

Denně bychom tedy podle Petra Ludwiga mohli slavit nejdelší období míru, které v Čechách kdy bylo, i dlouhověkost, která je dnes dvakrát vyšší než na počátku republiky – náš průměrný věk dožití je dnes 79 let. „A dětská úmrtnost je na naprostém zlomku toho, co byla. Nám neumírají děti! To bychom také měli slavit!“

Člověk bude spokojenější, když si bude vážit toho, co má. „Samozřejmě, vždycky se bude něco dít, válka na Ukrajině, každou chvíli se nějaký politik bude chovat špatně a tak dál. To ale ještě neznamená, že bychom měli klesat na mysli. Nikdy to totiž nebylo dokonalé. Neexistuje dokonalý svět, to je iluze,“ říká Petr Ludwig.

Čtěte také

Jak překonat krizi v dlouholetém manželství? Přestaňte řešit provozní věci a začněte spolu žít, radí psycholožka

Každý z nás by si proto měl umět vytvořit svůj prostor, kde se naučí být spokojený. „Česko je rájem chatařů, takže najít si oázu v přírodě, kde je člověk v klidu, kde se věnuje rodině. To je to, co dává smysl. Z dlouhodobých studií vychází, že s dlouhověkostí úplně nejvíc koresponduje to, že se člověk věnuje hlubokým partnerským a přátelským vztahům,“ připomíná.

Rodinné zázemí, okruh přátel, vlastní koníčky a smysluplná práce, to jsou pilíře, na kterých lze spokojenost vystavět. „V práci trávíme třetinu života. Když má člověk toxického šéfa a práce ho nenaplňuje, tak možná najít odvahu hledat štěstí jinde,“ doporučuje Petr Ludwig.

A na závěr shrnuje: „Obecnou zásadou jsou vděčnost za to, co máme, a ne neustále hledat, co nemáme. Neporovnávat se. Recept na spokojenost je rozhodně se neporovnávat. A myslím si, že bychom nikdy neměli ztrácet víru, že bude líp, naději. I když člověk vážně onemocní, i když přijdou třeba ty povodně. Na konci to vždycky dobře dopadne, a jestli to teď není dobré, tak ještě není konec. To říkal údajně John Lennon. A pro mě to znamená přesně to, že i když je teď těžká doba, tak bude líp.“

 Celý rozhovor s Petrem Ludwigem si poslechněte online.